Rád bych na tomto místě poděkoval především paní docentce PliDr. Marii Ryantové, CSc., za námět tématu, kvalitní, odborné vedení, připomínky, rady a podporu. Dále bych rád poděkoval Elišce Homolkové za rady a za pomoc při čtení některých zápisů, všem pracovníkům archivů a knihoven, jejichž služeb jsem při psaní této práce využíval, a rodině za podporu při studiích.

czeska szlachta

Záznam č. 107 Fol. 15 Or

venclik z chrovist

Obsah

hussites

Datace: 10. srpna 1615

bila hora

Obsah

bakalarzska

Podpis: Josephi herr zn Pelcheins(l).⁴¹⁶Za podpisem připojena zkratka [Manu] p[ropr]ia.

jihoczeska

Obsah............................................................................................................................................6

protestantisme

Devíza: Omnia in summi moder tor is arbitico(7). SMVC ,⁴^!lBez ilustrací.

reforme

Úvod..............................................................................................................................................7

christophori

Záznam č. 108 Fol. 15 lr

christophori

Památníky v historiografii...........................................................................................................12

Datace: Vídeň, 7. června 1807

Sbírky památníků....................................................................................................................12

_ A 7 O

Literatura.................................................................................................................................13

Podpis: Ignatius Wenc[eslaus] Leopold[us] L[iber] B[aro] Kruchina de Sclrwanberg. Devíza: Omnia cinando sočili holertia vincit.

Zpřístupnění památníků..........................................................................................................19

Záznam č. 109

Památníky....................................................................................................................................21

Fol. 15 lv

Rozdělení památníků..............................................................................................................21

Datace: Jistebnice. 7. května 1797

Památníky pohledem majitele................................................................................................22

Podpis: Wenceslaus B. Kruchma de Schwanberg.⁴⁷⁹

Památníky pohledem zapisovatele.........................................................................................25

Devíza: Pán Bůh dal, pán Bůh vzal, pán Bůh zase ráčí dáti. Budiž jméno páně. na věky zachované.

Životopis Jana Jiřího ze Švamberka.............................................................................................33

Uprostřed listu vymalován erb Krušinů ze Švamberka.^4S0Záznam č. 110 Fol. 157r

Rodinný život...........................................................................................................................33

Datace: 7. června 1800

Politická kariéra.......................................................................................................................35

Podpis: Joanes Baptista L[iber] B[aro] Kruschina de Schcrwanberg.^4S1Devíza: lac solida vincas iram radone beatus vives, vicentus cum gravis ira dbi.

Majetky, sídla a jejich správa..................................................................................................38

Bez ilustrací.

Památník Jana Jiřího ze Švamberka............................................................................................51

Záznam č. 111 Fol. 156r Bez datace.

Další majitelé památníku........................................................................................................54

Bez podpisu.

Zásady zpracování.......................................................................................................................56

Devíza: Z Bohem a z poctiwosti rozmnožuje se mé štěstí.

Záznamy......................................................................................................................................57

Bez ilustrací.

Abecední rejstřík osob..............................................................................................................132

Záznam č. 112 Fol. 160r Datace: 1749

Souhrnná charakteristika zápisů v památníku a jejich autorů..................................................137

Podpis: Simon Kruchyna ze Swamberga.

Závěr..........................................................................................................................................140

162

Seznam použitých pramenů a literatury...................................................................................144

163

Obrazové přílohy.......................................................................................................................149

164

Úvod

165

Staročeský panský rod Š Vamberků, pocházející z Plzeňska, jev pramenech poprvé zmiňován ve 13. století.1 2 Postupem času se tento rod rozvětvil do několika větví -

166

i 9

167

Lestkovské, Muckovské, Vězecké, Borské a Krasíkovské. Ty se vraném novověku dále dělily a z nich se vyčleňovaly další větve. Na počátku novověku již rod disponoval ohromnými pozemkovými državami, které zasahovaly až do jižních Čech. Ačkoliv Švamberkové byli ve středověku známí jako válečnická šlechta, v raném novověku se přizpůsobili době a stah se spíše šlechtou úřednickou, případně „pouhými“ podnikateli těžícími z nového režijního i starého rentovního systému na svých panstvích.

168

Mezi zástupci rodu Švarnberků lze nalézt několik významných osobností. Mezi nimi vyniká největší rozmnožitel švamberských majetků .Tan Jiří ze Švamberka. Ten připojil k svým dosavadním državám postupně několik panství po vymřelých větvích rodu Švarnberků a také většinu panství, které po sobě zanechal poslední Rožmberk Petr Vok. Snaha o získání těchto majetků zastiňovala politickou kariéru Jana Jiřího ze Švamberka. Ke konci svého života však byl Jan Jiří jedním z nejbohatších šlechticů Království českého. Jeho majetek byl ale kalen četnými dluhy, které zdědil spolu s majetky především po Petru Vokovi z Rožmberka a po Janu Zlínském ze Serynu, svém největším rivalovi v boji o rožmberské dědictví. Jako jeden z čelních představitelů české šlechty se Jan Jiří ze Švamberka musel podílet na domácí politice. Vzhledem ke svému protestantskému vyznání stál u zrodu České konfese a později také Rudolfova Majestátu. Tato účast se později stala Petrovi II., synovi Jana Jiřího ze Švamberka, osudnou, když se aktivně podílel na českém stavovském povstání jako člen direktoria odbojných stavů. Po porážce stavovského povstání byl Švamberkům v následných konfiskacích zabaven celý majetek. Z nejmocnějšího rodu v Království českém se stali na pár desítek let chudí exulanti.

Datace: 24. června 1805

Vzhledem k významu, který měl Jan Jiří ze Švamberka pro české dějiny, mu bylo věnováno několik článků i oddílů v monografiích, avšak ucelené monografie se zatím nedočkal. Prvním, kdo alespoň stručně zmínil Jana Jiřího, byl orlický schwarzenberský archivář František Tyl a to ve své knize Paměti zvíkovské - obra: místopisný

Podpis: František B. Kruchyna ze Šwatnberka.382 xv Jesenitci bydlící držitel statku Pruchynoxvského.

o *11

Devíza: S Bohem a láskou bližního budem hledat štiestí sxvého.

a dějepisný> Zvíkova, hradu i panství. Jelikož Jan Jiří byl majitelem Zvíkova, na kterém však dlouhodobě nesídlil, je mu zde věnována krátká zmínka.3 4 5 Tato práce má však pro Švamberky poměrně velký význam vzhledem k Tylově práci s prameny. Dalším historikem, kteiý se ve své práci alespoň nepřímo zabýval Janem Jiřím ze Švamberka, byl August Sedláček. Ve svém monumentálním díle Hrady’, zámky’ a tvrze Království českého5 se Janem Jiřím zabýval jako majitelem několika významných hradů i zámků, především pak Orlíka, na němž švamberský velmož sídlil ke konci svého života.

Bez ilustrací.

Polistopadový zájem historiků v devadesátých letech 20. století, který se zaměřil na bádání o šlechtě, přinesl nové poznatky' i o Janu Jiřím ze Švamberka. Vzniklo o něm množství článků, které ho zasazují do dějů v Království českém v raném novověku. Ucelenou kapitolu o životě Jana Jiřího ze Švamberka podává ve své monografii Páni ze Švamberka Jiří Jánský.6 Vzhledem k popularizačním snahám autora a nepříliš kritické práci s prameny je však potřeba brát jednotlivé údaje s odstupem.

Záznam č. 114 Fol. 16 lr Bez datace.

Památníky^ jsou zvláštní skupinou ego dokumentů, které mají při správném zkoumání výpovědní hodnotu jak o jejich majitelích, tak o osobách, které se do nich zapisovaly. Lze je využívat pro zkoumání jednotlivých pomocných věd historických, především pak heraldiky, genealogie, kodikologie, ale také pro studium kulturní historie, dějin mentalit nebo literárních věd. Komplexní studium památníků však vyžaduje značné úsilí, neboť nelze popsat tento kulturně historický fenomén na studiu jednoho či několika štambuchů. Vzhledem k tomu, že celkový počet památníků se odhaduje až na 30 000 exemplářů,7 přičemž každý je jedinečný, je nutno při jejich výzkumu pojmout co největší počet těchto dokumentů. To značně znesnadňuje výzkum, a proto se práce s památníky většinou orientují pouze na ediční zpracování.

Podpis: Hans Wencl Tikl voti Bürgsestein Rò[mischen] Kayjserliche] May’[estât] diener und registrati [da]s Landtaffel Kônig[reich] Behai[mb] ,^{383 384}

Památníky, v německých zemích nazývané štambuchy či latinsky alba amicorum, vzbuzovaly díky své umělecké hodnotě i zajímavým podpisům zájem sběratelů již poměrně brzo po svém vzniku. Pivním známým sběratelem štambuchů byl na počátku 18. století Ludwig Rudolf z Braunschweigu - Luneburgu.⁸ Lze však předpokládat, že sběratelská činnost ať již celých knih nebo jen jednotlivých listů je o mnoho starší. V zahraničí, především pak v Německu je zkoumání památníků poměrně oblíbeným tématem. Prvním, kdo se památníky zabýval, byl Michael Lilienthal, po něm Friedrich Wilhehn Holbe.^{9 10}

Devíza: Spes mea Christus.

Problematika šlechtických památníků raného novověku je, na rozdíl od německého zájmu, v českém historickém bádání poměrně málo dotčená. Vzniklo několik prací, které edičně či kriticky zpřístupňují jednotlivé památníky.^{11
12} V novější době na památníky upozornila Blažena Hertlová článkem Úvod do problematikv památníků raného novověku. Velmi obsáhlou monografii vydala k tomuto tématu Marie

Mezi devízou a podpisem vymalován neznámý erb. Celý zápis je v pravém dolním rohu listu.

Záznam č. 115

Ryantová v roce 2007. Je ale jedinou českou prací, která se zabývá památníky jako novověkým fenoménem.

Fol. 161v

Šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka byl dosud využíván jen kvůli jednotlivým zápisům, které se vněm nacházejí, avšak jeho kompletnímu kritickému zpracování se nikdo nevěnoval. Cílem této diplomové práce je proto zkoumat štambuch jako celek, zasadit I10 do reálií raného novověku i do života Jana Jiřího ze Švamberka a jeho „pánů a přátel.“ Práce bude porovnávat štambuch Jana Jiřího s běžnou praxí vedení památníků, zabývat se odchylkami od ní a snažit se je vysvětlit. Snaha o ediční zpřístupnění je v případě zmíněného památníku velmi náročná vzhledem k charakteru a čitelnosti jednotlivých zápisů. Proto byla zvolena metoda zpřístupnění obsahu památníku ve formě katalogového soupisu jednotlivých záznamů.

Datace: Praha, 7. února 1609 Podpis: Martin Hacht.^4S5

V první kapitole této diplomové práce je popsáno historiografické bádání, které od prvních prací zabývajících se štambuchy až do dnešních dob bylo prováděno ve světě i v českých zemích. Důraz je kladen především 11a zahraniční výzkum, který je mnohem starší a obsáhlejší. Na konci kapitoly jsou rozebírány dnešní formy, kterými jsou památníky zpřístupňovány.

Devíza: In ilio tempore dixit Jesus Christ[us] pulis suis PAX VOBIS C[um], Der lie.be Gott.

Druhá kapitola se zabývá formou památníků, důvodem jejich vzniku a jejich vzhledem. Každý památník je jedinečný, stejně jako jeho majitel. Proto byla v této kapitole věnována pozornost především sebeprezentaci majitelů, a to pomocí volby osob, kterým nechali zapsat se, či formy památníku, ale i inskribentů prostřednictvím jejich zápisů. Mnohé zápisy jsou těmito faktory ovlivněny, poněvadž majitel i inskribent se vždy snažili v památníku zanechat své jméno v co nejlepším světle. Ačkoliv v památníku Jana Jiřího ze Švamberka se nenacházejí vyjma vyobrazených erbů žádné ilustrace, jsou v této kapitole popsány i ony, aby kapitola poskytla alespoň omezený přehled o tom. s čím vším se může badatel v památnících setkat.

Vymalován neznámý erb, okolo něj vyobrazeny vojenské atributy. Inkoust je poměrně vybledlý. Celý zápis je v levém dolním rohu listu.

Život Jana Jiřího ze Švamberka je popsán ve třetí kapitole. Ta charakterizuje majitele zkoumaného štambuchu, zasazuje ho do kontextu dějin, věnuje se jeho „pánům a přátelům.“ Kapitola je rozdělena do tří částí, z nichž první se věnuje Švamberkovu rodinnému životu, jeho rodičům, manželkám a potomkům. Tato část je zakončena popisem pohřbu Jana Jiřího ze Švamberka. Druhá část se věnuje politické kariéře Jana Jiřího. Jsou v ní popsány úřady, které za svého života zastával, a také je zde věnována pozornost jeho vojenským zkušenostem. Poslední, třetí část, se zabývá majetky Jana Jiřího ze Švamberka od jeho prvních zkušeností se správou panství na Ronšperku. Vrcholem mocenského vzestupu byl zisk četných panství po vymřelém rodu Rožmberků, který zaměstnával Jana Jiřího téměř po celou druhou polovinu jeho života. Je zde popsána i tato nelehká cesta za vytouženým dědictvím a následné ukotvení postavení rodu Švamberků jako pokračovatelů rožmberských tradic v myslích současníků. K tomu bylo potřeba uspořádat dva finančně i organizačně velice náročné pohřby - Petra Voka z Rožmberka a Jana Zlínského ze Serynu.

Záznam č. 116

Čtvrtá část diplomové práce za zaobírá památníkem Jana Jiřího ze Švamberka. Je zde uveden jeho popis. Pozornost je věnována typickým i specifickým znakům, které se v něm nacházejí, odlišnostem od ustálených tradic, které vykazovaly raně novověké šlechtické památníky. Ve druhé části této kapitoly je popsáno také použití památníku po smrti Jana Jiřího ze Švamberka. Štambuch se ocitl v rukou členů rodu Krušinů ze Švamberka, kteří chybně navazovali svou urozenost na pány ze Švamberka. Poslední zápis Františka Lautnera z roku 1812 uzavírá období, v němž byl památník aktivně využíván.

Fol. 162r

Pátá kapitola alespoň částečně zpřístupňuje jednotlivé zápisy ve šlechtickém památníku Jana Jiřího ze Švamberka. Jsou uvedeny v pořadí, ve kterém se po sobě ve štambuchu nacházejí, neboť i toto pořadí má jistou vypovídající hodnotu. Pro lepší orientaci je na konci kapitoly přidán abecední rejstřík osob. U jednotlivých záznamů jsou přepsány podpisy inskribentů, hlavní část jejich zápisu, případně erb. Každý ze zapisovatelů je identifikován a stručně charakterizován, pokud je historicky známou osobností. Množství inskribentů však zůstává i nadále v historické anonymitě. U neznámých inskribentů je poznamenáno, zda se osobnost nepodařilo dohledat v rámci jen této diplomové práce, či zda je podle zápisu nedohledatelná. Zapsané ženy jsou, vzhledem k malému množství potřebných indicií, identifikovány pouze v případě, že se jedná o významnější osobnost. Jednotlivá vyobrazení erbů jsou také identifikována podle svých nositelů. Některé erby jsou však vyobrazeny špatně či jsou zcela smyšlené, proto není možné je rozluštit. Iniciálové záznamy nacházející se v památníku jsou rozepisovány podle příručky Friedricha von Stechowa Lexikon der Stambit chspriiche.13 Avšak tento klíč není zárukou ke správnému rozluštění jednotlivých zkratek, uvádí pouze několik nejčastějších možností, které se v období raného novověku v této formě používaly.

Bez datace Zápis S S Banti

Památníky v historiografii Sbírky památníků

Bez ilustrací. Zápis je jen naznačen olůvkem nebo silně vybledlý, nejspíše je nedokončený.

Památníky se staly již v nejstarších dobách jejich vzniku předměty sběratelského zájmu. Motivovala ktomu jejich obrazová část, která zahrnovala ilustrace nejrůznějšího charakteru i zvláštní formy vazby a papíru, ale také hodnota zápisů jednotlivých osob a morální hodnota zápisů samotných. Nebylo výjimkou, že se sbíraly nejen celé památníky, ale také jednotlivé listy, na nichž byly zapsány významné osobnosti, nebo esteticky vymalovány erby či jiné poutavé ilustrace.

Záznam č. 117

Vůbec prvním, o kom je známo, že se sbíráním štambuchů ve větší míře zabýval, byl na konci 17. a počátku 18. století Ludwig Rudolf z Braunschweigu a Lůneburgu.¹' Jeho sbírky jsou dnes uloženy v Knihovně vévody Augusta (Herzog August Bibliothek) ve Wolfenbůttelu.^{14 15} Jednotlivé listy sbíral například Friedlich Mentz či Friedlich Wilhelm Frommann.^{16 17}

Fol. 164r Datace: 1590

V Českém prostředí se sbíráním štambuchů zabýval Gottfried Daniel svobodný pán

Podpis: Christoff Fridrich voji Černit: [a]ttff Dalwitz, die Kayfserliche] Churffst. Rath und landrichter :u Aniberg⁴⁵⁶ Za podpisem připojena zkratka M[anu] p[ro]p[ria].

Wimschwitz. Ten nakupoval památníky na počátku 18. století od jejich původních , , .... 10

Devíza: Čas růžepřináší. Taut aucs le temps.

majitelů či jejich potomků. Jeho sbírky získalo v roce 1837 pražské vlastenecké muzeum (dnešní Národní muzeum) díky prof. Maxmiliánu Millauerovi.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Systematický zájem a sbírání památníků sahají však většinou až do doby od poloviny 20. století. Například mezi léty 1949 - 1997 získala wůrttenberská knihovna 57 památníků, přičemž 50 kusů přibylo do sbírky do 70. let.^{18 19} Poté již přibylo na trhu s památníky konkurence v důsledku soukromého i veřejného zájmu o památníky, a proto již nebylo tak snadné získat nové kusy. Největší současnou sbírkou je Linelova sbírka, kterou vlastní Museum für Kunsthandwerk ve Frankfurtu nad Mohanem. Ta obsahuje na 700 jednotlivých kusů štambuchů z nižných období.

Záznam č. 118

České sbírky památníků jsou zastoupeny především již zmiňovanou sbírkou nacházející se v Archivu Národního muzea. Ta zahrnuje i původní soubor získaný roku 1837 prof. Maxmiliánem Millauerem. Celkem je v této sbírce obsaženo 24 rukopisů,

Fol. 166r

01.

Datace: Eger, 27. června 1589

jednotlivé listy a rejstřík. Druhá největší česká sbírka obsahuje celkem 21 památníků a nachází se v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově." Nezanedbatelná je též i sbírka rukopisů Národní knihovny České republiky." Početnou sbírkou památníků disponuje také Knihovna Národního muzea, avšak většina z nich jsou památníky z novějšího období 18. a 19. století. Raně novověkých památníků tato sbírka obsahuje pouze deset.^{20 21 22 23 24 25 26 27} Další české sbírky obsahují pouze jednotliviny.

Podpis: Ludwig RETZran(l) denbiirg Rath und sersule.nl (?) oberhalb gebrigs zu Culenburk (?).385

Literatura

Devíza: GGRG.

Nejstarší teoretická práce věnující se památníkům vznikla poměrně brzy, a to již v roce 1711. Sepsal ji Michael Lilienthal, student univerzity v Altdorfů a jednalo se o jeho disertaci s názvem Schediasma Critico - Literarum de Philothecis varioque earundum usu et abasu, vulgo von Stamm-Büchern. Do konce 18. století však zájem literaturu pojednávající o památnících nevzrůstá a vzniklo tak jen pár děl, která byla spíše výjimkou. Nový zájem o štambuchy přišel na konci 18. století v německém studentském prostředí. V roce 1798 vyšla v Camburgu an der Saale stopadesátistránková práce Friedricha Wilhehna Hölbeho Geschichte der Stammbücher nebst Bemerkungen über die bessere Einrichtung derselben für jeden, dem Freundschaft lieb ist. V této době začaly také vznikat příručky, které měly být pomůckou při zapisování do památníků. Autorem jedné takové je Johann Ferdinand Rotil. Jeho příručka nese název Sammlung schöner Stellen zum Gebrauch für Stammbüchern a obsahuje výtahy z latinských, německých, anglických, řeckých, francouzských

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 66

Záznam č. 119 Fol. 167r

Fol. 70v Bez datace

Datace: Eger, 27 června 1589

Zápis C D^{345 346} ORTENBVRG Bez ilustrací.

Podpis: Nicolo Stadtman Vid consiliarzt et Bandeburgieg ordinas.

Záznam č. 67 Fol. 7 lr Datace: 1586

Devíza: Sapientiafilia uses in Memoria. Mitium cmtem sapientiae timat domini. Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Podpis: Heinrich eltere Břemen Braune zu Ortenburg.

Fol. 170r Bez datace.

Devíza: Nilegosum quodsum sine te non glorier. Tu mea guippe DeVs gLorla nullamea ... .V devíze použit chronogram. Za podpisem se nachází značka Manu p[roprict].

Podpis: Josephus Janda,^4S9

Ve spodní polovině listu, pod zápisem, vymalován neznámý erb.

Devíza: Digna vir o est virtus castts perfide molestos.

Fol. 71v Datace: 1586

Bez ilustrací.

Podpis: Hanuš Wilhelm herr von Sc/rwanberg und zu Medi.³⁴⁷Devíza: GSNG.³⁴⁸

Záznam č. 121 Fol. 175r

Uprostřed listu vymalován švamberský erb.^{349 350}Záznam č. 69 Fol. 73r Datace: 1586

Datace: Vídeň, 24 října 1810

Podpis: Jaroslaw herr vob lobkowicz und zu hassenstein.

Podpis: Ludwig Ritter von Adelshaffen k. k. wirk Landrechts Sekretär. ⁴⁹⁰

Devíza: LI E KN W 351

Zápis: Wenn Freundschaft winkt so strohinen die Worte laut von herzensdunk; 01 Vonnl Zu es sinden sich die höhnten zu a/eter Treu, in edeln Volkesrang drum körnen höhnten sichalein der alten freundschaft echt erstreun.

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Bez ilustrací.

Záznam č. 70 Fol. 74v Datace: 1588

Záznam č. 122

Podpis: Leonhart Colona freyherr zu velst.352 Za podpisem připojena zkratka A/[anu propria].

Fol. 176v

Devíza: BBBVM.

Datace: 3. května 1808

Uprostřed listu vymalován pod zlatou čarou erb Coloni! z Felsu. V dataci namalováno šípem probodnuté srdce.

Podpis: Henry Baron Sourde.cn' capitaine lieutpensionné.⁴⁹¹Bez ilustrací.

Záznam č. 71

Záznam č. 123 Fol. 178r

Fol. 76r Datace: 1590

Datace: Eger 20. července 1589

Podpis: Albrecht Schlik Graff. Za podpisem připojena zkratka Man[upropria].

Podpis: Johann von Gleichen, dieses Zeit Commerither das deutschen Ordens zu Eger⁴⁹²

• v 407

Devíza: Zu gliks undgunst wie da hilft Witz undt kunst mit vie. Post nubilaphabus. Uprostřed listu vymalován erb svobodných pánů z Gleichen.⁴⁹'¹

Uprostřed listu vymalován erb Sliků z Pasounu.

“^S9 Nepodařilo se dohledat. “⁹⁰ Nepodařilo se dohledat. “⁹¹ Nepodařilo se dohledat. ~⁹² Nepodařilo se dohledat.

Záznam č. 72 Fol. 77r Datace: 1589

Fol. 184r

Podpis: Jaroslaw herr v[on] kolowrat wapp (?) aufPetersburg undt Rabenstein Rinzkey ako Rochz(?) undtdes Margraf shemkes nieder Lausitz Landvoit.

Datace: 21. ledna 1809

Devíza: KG RIF.

Podpis: Karel Hynek thumés z Prahy rodilý^{386
387}

Uprostřed listu vyobrazen erb pánů z Kolovrat.^{353 354
355}Záznam č. 73 Fol. 79r Datace: 1590

Zápis: Hled na světu nač jen chceš. Wisi niti wšecko na teubě. Příhoda podwrátí wiec i welkou malá.

Podpis: Wylym Zampach s Pottenstejna.

Bez ilustrací.

Devíza: O vševí slyš a ne všeum věř.

Záznam č. 125

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Fol. 19 lr

Záznam č. 74 Fol. 8 lr Datace: 1592

Datace: 22. února 1660 Podpis: Wenczl Mychl.388

Podpis: paid Euppiner von Eupen. Za podpisem připojena zkratka M[anu]p[ropria]. Devíza: NWWG356

Devíza: S Bochem apocthvostí rozmnožuie se mě štěstí.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

V předtištěné rytině ozdobně vymalována devíza ALW389 s datací 1660.

Fol. 82v Datace: 1592

Záznam č. 126 Fol. 196v Bez datace

Podpis: Hans der eher Straytezky von Straytiz.

Podpis: Sebastian Baperist(l) beaden hoffen candidatus.390 Zápis: Liebe Mich wie ich lieb so bleibt alis Lieb bestedig.

Devíza: Gott ist wein helffer.

Bez ilustrací.

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten však chybí.

Záznam č. 127 Fol. 199v Bez datace.

Záznam č. 76 Fol. 82r Bez datace.

Bez podpisu.

Podpis: Heinrich Biirckhartt erhmarschalek und herr zu Bappenheim.357 Anna Marschackin zu Bappenheim geborne azustlin von chrameutt(l).

Zápis: Der hin Apffel sche.lt und nith ist der ein judch Frau halst und nith ist der weißer drigst und hat wein muestrol ein Rehter nar sein.

Pod zápisy vymalován Pappenheunský a neznámý erb na ozdobném pozadí.

Záznam č. 128

Záznam č. 77

Fol. 200r Bez datace.

Fol. 84r

Podpis: Georgy front: hurdt willner⁴⁹⁸

Datace: 1592

Zápis: Vorzeleti undherauff betrahtals manchaim graspllentif) geGraht.

Podpis: hans adatti von senstorff ziti hauptman zu wiedtoritz.

Bez ilustrací.

Devíza: Ich traue, meinem Gott.

Záznam č. 129 Fol. 204r

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten však chybí.

Datace: 7. ledna 1777

Záznam č. 78 Fol. 84v Datace: 1592

Podpis: Wojtěch b. Kruchina ze Šwonberga.⁴⁹⁹ Za podpisem připojena zkratka M[anu proprio].

Podpis: Albrecht v[on] Scherťwitz.⁴³¹

Devíza: Kdo má Boha za přítele ten .... Krása brzo nás pomine čest a dovála nezahyne. Bez ilustrací.

Devíza: Ein fast Burgk ist unser Gott.

Záznam č. 130 Fol. 204v Bez datace.

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten však chybí.

Bez podpisu.

Fol. 86r Datace: 1592

Zápis Do stavu svátého manželstva /i]sem vstoupil léta páně 1769 dne 25ho měsíce Září. Svou manželku Terezii vlastní dceru pana Jana Čermáka, měšťana a spoluradnílio královského větrného města Mělníka. A na hlavním městě Pra[ž]ském v Nejsvětější Rodičky bozi v chrámu Páně tak nazvaném na lozí v Starým městě kopulírováni [j]sme byli. Ve jménu páně.

Podpis: Hans Stuppauer von Stuppach.

Bez ilustrací.

Devíza: leh mags Gott verniags.

Záznam č. 131

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Fol. 205r Datace: 1594

Záznam č. 80 Fol. 86v Bez datace.

Podpis: Hans Krzineczky h[err] von Ronow.⁵⁰⁰ Za podpisem zkratka Mfanupropria],

Bez podpisu.

“^9o Nepodařilo se dohledat.

Zápis: Nach laiden solgen freinden. Miluju netajím wezmuli nepravím dostanuli to nevím. Serce upřimnie a staly Rowna se kamení a skále.

Vojtěch B. Krušina ze Švamberka.

Bez ilustrací.

Devíza: Frawe Schcrwe Wehm.

Záznam č. 81

Uprostřed listu vymalován erb Křineckých z Ronova.²⁰¹Záznam č. 132 Fol. 208r

Fol. 87r Datace: 1592

Datace: Praha, 9.(?) čeivna [15]91.

Podpis: Wottersich Schpauer von Schpawein.

Podpis: Andreas Dudith L[ibe.r] B[aro] de Horchowicza Smiglae D[omi]n[u]s. Za zápisem zkr atka Manu p[ro]p[ria].

Devíza: Herr Gott, dein will ge.. .

Devíza: DOMINUS PROVIDEBIT. Suma felicitas, pictus cum animo suo sorte contento. ETHIEW^m EVHDTW.

Uprostřed listu vyobrazen neznámý erb.

Bez ilustrací.

Záznam č. 82 Fol. 9 lr Datace: 1594

Záznam č. 133

Podpis: Fridrich Colona firti herr zu Ve/sten.³⁵⁸Devíza: FD MI.³⁵⁹

Fol. 213v Datace: 1586

• 447

Podpis: Heinrich Burggraff von Dehn ciuf Krosh undt Briinheìwaìd.⁵⁰⁴ Za podpisem připojena zkratka M[anupropria].

Uprostřed listu vyobrazen erb Colonů z Felsu.

Devíza: Literis et armis nera agris gloria.

Záznam č. 83

Bez ilustrací.

Fol. 93r

Záznam č. 134

Datace: 20. října 1609

Fol. 215r

— • I H

Datace: Prosinec 1598

Podpis: Jan sezyma z sizymova ústí. ~ Za podpisem zkratka M[ami] p[ro]p[ria]. Devíza: Poslušen buď kvůli pána své[h]o ponievadž ti bůh vystavil jeho.

Podpis: [DJietrich von Lamberg herr :um aunstein.⁵⁰⁵ Schrib dits zu freindtscher gedechtnus in Podua. Devíza SSSS.

Uprostřed listu vymalován erb Sezimů z Ústí.360 Záznam č. 84 Fol. 94r Bez datace.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Lamberka.'^{06 391
392 393 394 395 396 397}

Podpis: Heřman nejstarší z říčan na Kosové hoře Jeho Mjilosti] Císařský! radda.361' Za podpisem připojena zkratka M[anuproprija.

Fol. 227r Datace: 1611

Devíza: Než bez vůle Boží.

Podpis: Ander Wlarachss freyherr zu undt auf Litschau.⁵⁰¹ Za podpisem zkratka M[anu proprjio.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Říčan.^{362
363}

Devíza: Gott Geb Gnnodt.

Záznam č. 85

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Fol. 94v

Záznam č. 136 Fol. 229r Datace: 1609

Bez datace.

CAQ

Podpis: Pawel z říčan.

Podpis: Hanns Reichartt státy heuzschwarzen Ritter.

Devíza: Pomysli, rozvaž, a potom Užyu (!).

Devíza: GGG'⁰⁹ Spezantem cílit. Fortuna. Hatt geb sinat.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Říčan.364

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Fol. 96r

Záznam č. 137 Fol. 229v Datace: 1607

Datace: Regensburg, 24. ledna 1587.

Podpis: K. Ehrnreich h[err] Puchamb.^{398
399 400 401 402}

Podpis: Zbiniek Berka.365 Devíza: B+GL.

Uprostřed listu vymalován erb Puchomířských z PuchliaimiU¹¹

Uprostřed listu vymalován osobní erb Zbyňka Berky z Dubé.366 Záznam č. 87 Fol. 96v Bez datace.

Záznam č. 138

Bez podpisu. Zápis Avaris antequam aJiqod luoretus se ipsum perdit, Antequam aliqnd aqunt jste oquitus(?).

Fol. 23Or

Bez ilustrací.

Datace: 1607

Záznam č. 88

Podpis: Lazarus von Schwendv⁵¹²Devíza: BIVS.

Fol. 99i Datace: 1587

Uprostřed listu vymalován erb Lazara ze Schwendiý¹³

Podpis: Zdeniek Berkafreiherr zu der dauba undLippy.^{367 368}Devíza: faue fortuna fidelis.

Fol. 232r Datace: 1615

Uprostřed listu vymalován erb Berků z Dubé.⁴³²Záznam č. 89 Fol. 102r Datace: 1589

Podpis: Veidt Albrecht herr voji Schwann(?).^5UZa podpisem připojena zkratka M[anu proprio].

Podpis: R h zu Schórikirchen 369 Devíza: Vir beJ morir, tuto tu Vita honor.

Devíza: Wie Gott will.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Bez Ilustrací.

Fol. 104r Datace: 1605

Záznam č. 140 Fol. 23 5r Bez datace.

Podpis: Heg GraffZeleren.⁴⁵⁴

Podpis: Jaroslcnv Purkgraff undherr von don[in].^{403 404 405}Devíza: Gott mitwir.

Devíza: De lachrimis Petři lego sed de satisfactioni non lego. Za podpisem připojena zkratka M[anu] [pro]pria.

Bez ilustrací. Zápis ve spodní části listu, orámovaný jednoduchým rámečkem.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 141 Fol. 238v Datace: 1609 Podpis: GMLSF,^{406
407}

Záznam č. 91

Devíza: Trpím Milé, wšakdenpřijde Wniemžto budu miti wše co budu clitíti.

Fol. 109r

Bez ilustrací.

Datace: 1607

Záznam č. 142 Fol. 242v Datace: 1586

Podpis: Jen i Brikewarský : Brikowan a na Brikonawech.⁴⁵⁵

Podpis: Abraham Burggraffe dohna der niger her[r] zu Leaher.³¹⁷Zápis: Nou si arisiga chi non uaper il maře.

Devíza: Budoucí wieci rozwažuj. <S budoucímy> Spřítomnýmy dost činit.

Záznam č. 143

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Fol. 246r

Záznam č. 92 Fol. 115v Datace: 1586

Datace: 15. prosince 1812.

Podpis: hans ludvík Sclilik graff⁴'⁶ Za podpisem připojena zkratka Manu p[ro]p[ria]. Devíza: LMIA ⁴⁶¹

• C 1 Q

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Podpis: FrantišekLautner, Plzeňský rodičLenař v Chebe.

Záznam č. 93 Fol. 117r Datace: 1596

Devíza: S Bohem a upřímností rozmnožuje se české štěstí.

Podpis: Ascanio Romanelli anis humillis magister arrne.

Bez ilustrací.

Devíza: SCM⁴⁵⁹

Záznam č. 144 Fol. 246v

454

Datace: 1. září 1811

455

Podpis: Antonín swobodný pán z Heritesue(?).^{408 409 410}

456

Zápis Ať česká jednota se rozšiřuje A newole se odstraňuje. To srdečně vám Krušino! wzkazje.

457

Bez ilustrací.

458

Záznam č. 145

459

Fol. 246v

Wolfgang Zelendar z Prošovic (?)(?- 1619), český rytíř, 1602 - 1619 břevnovský a broumovský opat. Nepodařilo se dohledat.

Nepodařilo se dohledat.

Liebes Macht ist anhäglich. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 147.

Nepodařilo se dohledat.

Sunt cetera mortis. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 206.

Záznam č. 94

Fol. 117r Bez datace.

Podpis: Jeka(\) Präge in domo minoris civitatis Pragernis 370 Devíza: Oc est mea spes.

Nad zápisem ozdobný křížek.

Záznam č. 95 Fol. 123v

Datace: 3. srpna 1607

Podpis: Georg von Schonahf... cantor,^{371 372 373}

Devíza: Wer da stirbetli ehe ehr stirbet der stirbet nit wan er stirbet.

Uprostřed listu vymalován zkomolený erb Schonbergů z Schönberku (?).

Záznam č. 96 Fol. 124r

Datace: 20. června 1607

Podpis: Niklas von Bankhaus und Stole auff Shilpeng Rom[ische] Kay[serliche] M[ayestat] hoffkammermeis[1er].

Devíza: Milita bonum militiam vetinens fidein et bonain Consus etiam.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 97 Fol. 129r Bez datace.

Bez podpisu.

Záznam: Contagione málo fortuna trahi dicentius irasci indignati deflere fortunas huius itea fortunas furti Secreta temoram i imeri tadio, aut scamiw. Faccia mutari exp/orata fide.

Bez ilustrací.

Záznam č. 98

Fol. 132r Datace: 1611

Podpis: Jindřich V[on] Kristenburg ⁴⁶⁴Devíza: Soli Deo Gloria.

Uprostřed vymalován neznámý erb.

Záznam č. 99 Fol. 134r Datace: 1605

Podpis: O... Friedrich Omister.⁴⁶' Za podpisem připojena zkratka M[anu]p[ropria]. Devíza: Omnia siperdes servare memento.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 100 Fol. 135r

Datace: Praha, 22. prosince 1605

Podpis: Wirkhard graff zu Salin und Weinburgau.⁴⁶⁶ Za podpisem připojena zkratka M[anu propria].

Uprostřed listu vymalován erb pánů ze Salinu.⁴⁶Záznam č. 101

Fol. 138v Datace: 1606

464

465

466

467

³³¹ Heinrich Pantaleon (?) (1522 - 1595), učenec, lékař, historik, 1548 - 1553 profesor rétoriky, 1557 -1595 profesor fyziky, 1558 - 1595 člen lékařské fakulty na univrzitě v Bazileji. Miroslava Durajová -Rostislav Smíšek (Hg.), Hieronymus der Ältere Schlick: Das Tagebuch, Eine Selbsdarstellung aus den Jahren 1580 - 1582, České Budějovice 2008, Hieronymus der Ältere Schlick, s. 459.

Nepodařilo se dohledat. Nepodařilo se dohledat.

Was schadet mir Unglück?/ Wem schadt mein Unglück?/ Was sein muß, vertraue! F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 258.

1612), český šlechtic. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 843.

^33j Nepodařilo se dohledat.

Vajkart ze Slamu na Tovačově ( ? -M. Hrdinová, Erby, s. 557.

Podpis: Heinrich Matthes graff von TJnim obristek374 Za podpisem připojena zkratka M[anu pr opři ci].

Devíza: Fleuch nit don allein zu Gott.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Thumu.^{375 376}Záznam č. 102 Fol. 140r Datace: 1606

Podpis: Anthon Gnnther graff zu Oldenburgk.⁴⁰ Za podpisem připojena zkratka M[anu] p[ropria].

Devíza: Altas viea versis in herba est.

Uprostřed vymalován erb pánů z Oldenburgu (?).

Záznam č. 103 Fol. 142r Bez datace.

Fol. 258r Datace: 1592

Podpis: Karl von Ebeleben der Junger.

Devíza: GWMV.⁵³⁸

V dataci namalovaný list.

Záznam č. 156

Fol. 258v Datace: 1592

Podpis: Gottschalek von gunderedt(7).

Devíza: WGW.⁵⁴⁰

V dataci namalované srdíčko. ^{412
413}

Fol. 258v Datace: 1592

Podpis: Streutzel Skachitzka,⁵⁴¹Devíza: G/MT.⁵⁴²Bez ilustrací.

Záznam č. 158 Fol. 258v Datace: 1592

Podpis: Micliel Morschalek,⁵⁴³ Za podpisem připojena zkratka M[anupropria]. Devíza: AMHZG.⁵⁴⁴Bez ilustrací.

Záznam č. 159 Fol. 258v Datace: 1597

Podpis: Corll von Jugenslebetn.⁵⁴⁵Devíza: Gott hilfmihr.

Bez ilustrací. Inkoust je značně vybledlý.

Záznam č. 160 Fol. 259r Datace: 1592

Podpis: Hanst Wilhehn haffe hoff Marshe/ek.⁵⁴⁶Devíza: AVGGWE.⁵⁴⁷

541

542

543

544

545

546

547

Nepodařilo se dohledat.

Gott ist mein Trost. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 94.

Nepodařilo se dohledat.

Allein meine Hoffnung zu Gott/All mein Hoffen zu Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 15. Nepodařilo se dohledat.

Nepodařilo se dohledat.

Alles wergänglich, Gottes Gnade währt ewiglich. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 22.

Záznam č. 161

Fol. 259r Datace: 1592

Podpis: Adam hacke von birga hauptman auf sommenst hanborch,⁵⁴⁸Devíza: WGW.⁵⁴⁹Bez ilustrací.

Záznam č. 162 Fol. 259r Datace: 1592

Podpis: Heinrich Munsterbergk.⁵⁵⁰Devíza: TRSN⁵⁵¹V dataci namalovaný lístek.

Záznam č. 163 Fol. 259v Datace: 1592

Podpis: Hans Heynrich Tyffer³⁵²Devíza: DLNG.

Bez ilustrací.

Záznam č. 164 Fol. 259v Datace: 1592

Podpis: Hans Von Rottkirch[en],⁵⁵³Devíza: AAAA.³⁵⁴

^d4° Nepodařilo se dohledat.

³⁴⁹ Wie Gott Will/ Wie Gottes Wille. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 254.

³⁵⁰ Nepodařilo se dohledat.

³⁵¹ Tue recht, scheue niemand. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 227.

³⁵² Nepodařilo se dohledat.

^35j Nepodařilo se dohledat.

Záznam č. 165

Fol. 260r Datace: 1592

Podpis: Henricus Brundius Reuerendissi.⁵⁵⁵

Zápis: Sanitas inestirnabile botiwn est, hatíc qui conseruant, aut amisam industria sua temper aut, de periuatis et de publicis ber i merenti. Nou est mortate quod guero.

Bez ilustrací.

Záznam č. 166

Fol. 26 lv Datace: 1594

Podpis: Joannes Heinitz Vratislauensis D[ominus] Valtis Joachimicae tnedicus.⁵⁵⁶Devíza: VDKDBGM.

Zápis: Seneca. Prosperaplus nocent, quiam aduersa.

Bez ilustrací.

Záznam č. 167 Fol. 262r

Datace: 7. července 1594

Podpis: ChristoffWiJhe.hu herr Salchirgzu Sirendorff.⁵⁵⁷Devíza: ADG.'~^S

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 168 Fol. 267v Datace: 1590 ^{414
415 416 417}

Podpis: Wolff Gothart Perg/ar z Perglasu.⁵⁵⁹

Devíza: K tobie. Bozie víru mám. Za podpisem připojena značka M[cmuproprio].

Bez ilustrací.

Záznam č. 169 Fol. 267v Datace: 1590

Podpis: Adam Předenice. z Předeních⁶⁰ Za podpisem připojena značka M[anu] p[ropr]ia.

Zápis: Wše pobida mine smiluj se nad námi hospodine.

Bez ilustrací.

Záznam č. 170 Fol. 267v Datace: 1590

Podpis: Gindřich z Písnice?⁶¹ Za podpisem připojena zkratka M[anupropria].

Devíza: Spe, et memoria.

Bez ilustrací.

Záznam č. 171 Fol. 26 lv Datace: 1586

Podpis: Joclien Burgfraff von Sbona herr zu brauschen.⁵⁶² Za podpisem připojena zkratka M[anu propria].

Devíza: Alain mein oder gar sein.

Bez ilustrací. ^{418 419 420 421}

Fol. 26 lv

Datace: 15. prosince 1586

Podpis: Heinrich her Logem Sonet Johcms Oraens Ritter.

Devíza: Venietpost multa tma se.re.no dies.

Ozdobné kudrlinky a lístky nad datací.

Záznam č. 173 Fol. 263r Datace: 1586

Podpis: Otto Burgroff voji donou ouf ivossel undt grossem Zouche?⁶⁴ Za podpisem připojen připiš Mein Hondt.

Devíza: Gottes undbleibt .wig und macht selig.

Bez ilustrací.

Záznam č. 174

Fol. 263r

Datace: 1586

Podpis: Kateřino burgroffin ttfnd] frau von dono winhort (?).

Devíza: leh hab ctil es gottes in we.lt.

Bez ilustrací.

Záznam č. 175 Fol. 263r Bez datace.

Podpis: Anno Burgroffin von dehno geborne.....

Devíza: [...]

Bez ilustrací. ^{422 423}

Fol. 263v Bez datace.

Podpis: Barbaro bugraffm von dona.

Devíza: Allein bei Christo die ....

Bez ilustrací.

Záznam č. 177 Fol. 263v Bez datace.

Podpis: Magtalena burggraftfin] zu von dona.

Devíza: AMHZG.⁵⁶⁵Bez ilustrací.

Záznam č. 178 Fol. 263v Bez datace.

Podpis: Maria Schelmdorffen.

Devíza: G/MT.⁵⁶⁶Bez ilustrací.

Záznam č. 179 Fol. 263v Datace: 1589

Podpis: Elisabet Stiele von Grit. Devíza GAME?⁶⁷Zápis se nachází v levém dolním rohu listu. Bez ilustrací. ^{424 425 426}

Fol. 263v Datace: 1589

Podpis: Appoleniafir[au] von Greit.

Devíza: WGW.^56S

Zápis se nachází v pravém dolním rohu listu. Bez ilustrací.

Záznam č. 181 Fol. 264r Datace: 1589

Podpis: Anna geborne von biberstein, xvitib.

Devíza: Hilfmir Gott hi [ti] und dort.

Zápis se nachází v pravém horním rohu, je napsán našikmo. V zápisu jsou ozdobné kudrlinky oddělující z obou stran jméno. V levé spodní části listu se nachází erb pánů z Bibersteinu.^{427
428}

Záznam č. 182

Fol. 274v Datace: 1586

Podpis: Christoff burgrafflierr von dolinou?¹® Za podpisem zkratka [Manu] p[ropria]. Devíza: Gott Gehr Gutt Gluck.

Bez ilustrací.

Záznam č. 183 Fol. 274v Datace: 1612

Podpis: Achatius Burgraff undt herr von Dhona.⁵¹¹ Za podpisem připojena zkratka M[anu propria].

Devíza: Uno opus est.

Pod zápisem, ve spodní části listu vymalován erb pánů z Donína.

Záznam č. 184 Fol. 278r

Datace: 20. května 1586

Bez podpisu. Devíza Fero et Spero.

Věnování: Magnifitio domino Johan Georgio beroni a Schwanbergkdomino in Ranosperg Haití et Worlík P.S. Cay[ser1ichen]. MaHfiestat]s. Consiliario domino et firatri charissimo in uineutum A moris in disolubilis.

Bez ilustrací.

Záznam č. 185

Fol. 278v Datace: 1586

Podpis: A Domi[ni] kvori zdawitz]¹³Devíza: GFZB ⁵¹⁴Bez ilustrací.

Záznam č. 186 Fol. 272r Datace: 1586

Podpis: Jorg v[on] Hellendorffundt luntte ztt dalberstorffí'

Devíza: Ausfang bedenbhe das Ende.

Bez ilustrací.

Záznam č. 187 Fol. 272r Datace: 1586 ^{429
430 431 432}

Podpis: Frantz von hoek undDonnstwelde zu ... ,^;>76Devíza: Mordům hade nicht betrosen.

Bez ilustrací.

Záznam č. 188 Fol. 280r Datace: 1586

Podpis: Nirkel voji Zedlicz undharttmans aufzu Staspen.511 Devíza: WINS,433 Bez ilustrací.

Záznam č. 189 Fol. 280r Datace: 1568 (!)

Podpis: Jan von sankt undRattzhic zu kirshenaw,^{434 435}Devíza: AGDE.^5S0Bez ilustrací.

Záznam č. 190 Fol. 28 lr

Datace: Karlovy Vary, 27. září 1588 Podpis: Reinprecht her von Schreffenberg?⁴³⁶Devíza: GMS.⁴³⁷

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb. ten ale chybí.

Fol. 28 lv

Datace: Karlovy Vary, 9. října 1588 Podpis: Movie v [on] lidian,438 Devíza: Gotí Waldts.

Ozdobné znaky po stranách textu.

Záznam č. 192 Fol. 286v Datace: 1594

Podpis: Wilém Robmhap z Suches:^%A Za podpisem zkratka M[anupropria].

Devíza: Pán Bňh mépotiešení we wšem mém zarmouceni.

Uprostřed listu vymalován erb Robmliapů ze Suché.

Záznam č. 193 Fol. 291 v Datace: 1609

Podpis: Hans Franz kolege ... ,'^{439 440 441}"

Devíza: HGZEVS,442

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb. ten ale chybí.

Záznam č. 194 Fol. 298v Datace: 1612

Podpis: Marshalyk vfon] Brebisdorff auff Schumln, Miinst[e]r und Ó1st[e]r ratt und hoff marschalk,443 Za podpisem zkratka M[an]up[ro]p[ria].

Devíza: Wihr Briigett WieEs Gott Ziigett.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 195 Fol. 299r Datace: 1612

Podpis: Burkhardt von ErlacJi auff oldinburgý⁸⁹Devíza: Contintimitt suffitt.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Erlachu.'⁹⁰Záznam č. 196 Fol. 30lv Bez datace.

Podpis: Karyel Hořípřický.^{444
445 446}

Zápis: Krása wícepodpaluje nežli oheň, nebo oheň zblízka pálí, ale krása zdaleka.

Bez ilustrací.

Záznam č. 197 Fol. 324v Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: Krásné žieny těžká wiec ostříhali, Raději bych chtěl sesly starii hlídati, neb žienského pohlcnví jak ... wšak mysl její wšetečou býti znej. Fugite ego nn feminas, qno dumfomea peoporant, puduitiucaporatit (?). Mulier snprbi cimicta nihacie pieta in sermone ficta, non uni vitio est odicta. Carde viri á feminie iuvete femino á viris non homo homini cupus est. (?)

Bez ilustrací.

Záznam č. 198

Fol. 327r

Datace: Praha, 16. února 1597.

Podpis: Wilhelmus ab Inhausen et Knyphausen, dominus et capitaìis in Lutzbach, Sorgine, Iennels et uptewerde. '⁹²

Bez ilustrací.

Záznam č. 199

Fol. 328r Datace: 16. února.

Podpis: Petrus de Visteher⁵⁹³.

Devíza: Olivi meministe iubalit.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 200 Fol. 336r Datace: 1610

Podpis: Valentinus Leuchtius Sfancti] Th[eologiae] Doct[or] proton[otarius]

Apostolici] covies Paìat[inus] Cantor Eccl[esi]ae S Bartholomei Fratof amoris ergo scribebat Ornatis viro Joanni Stacitiv P. L. Notori]⁹⁴

Zápis: Ante diem nilpost diem nihilum repetit nil ers nil fit tlil ni! fit cito nilquepexit. Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 201 Fol. 349v Datace: 1591

Podpis: Jan Mosonetz von Frymburg ouff Stinuis undt Slatinami!.⁵⁹³ Za podpisem připojena zkratka M[anu]p[ro]p[ria].

Devíza: Fide sed cui vide. Pán Bůh má naděje a kdož mi dobrého přeje. WGSG. Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

³⁹² Nepodařilo se dohledat.

^39j Nepodařilo se dohledat.

³⁹~ Valentin Leucht (?-?). Německý katolický duchovní a kazatel, jezuita. Vydával spisy proti luteránům. V letech 1593 - 1598 žil v Kolíně nad Rýnem. Christian Gottlieb Jöcher, Allgemeines Gelehrten Lexicon, darinne die Gelehrten aller Stände sowohl männ - als weiblichen Geschlechts, welche vom Anfänge der Welt bis auf ietzige Zeit gelebt, und sich der gelehrten Welt bekannt gemacht, nach ihrer Geburt, Leben, merckwürdigen Geschichten, Absterben und Schrifften aus den glaubwürdigsten Scribenten in alphabetischer Ordnung beschrieben werden. Zweyter Theil D - L, Leipzig 1750, sl. 2402.

^39:5 Nepodařilo se dohledat.

Fol. 350r Bez datace.

Podpis: Ambei masantzin geborne von salhansenfrau cnf niemss undt slarien. Devíza: Vort Gott beshert bleibet... erit.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 203 Fol. 363v

Datace: 16. července 1597 Podpis: Gorg Volchner voji hain.447 Devíza: MGVMN591 Bez ilustrací.

Záznam č. 204 Fol. 363v

Datace: Haidt, 16. čeivence 1597

Podpis: Lucrwig Heinrich voji hoheneck zu Vi/seck.

Bez ilustrací.

Záznam č. 205 Fol. 363v

Datace: 16. července 1597 Podpis: Fridrich...

Bez ilustrací.

Záznam č. 206 Fol. 363v

Datace: Haidt, 16. čeivence 1597

Podpis: Wilhelm Kechler vonn Scheramdorff.448 Bez ilustrací.

Záznam č. 207 Fol. 374r Datace. 1586

Podpis: Diwiš Břeskey zploskonlcz449 Zápis: Swiedomí dobré rozdělává srdce weselé.

Bez ilustrací.

Záznam č. 208 Fol. 377r - 377v Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: Occassione ě regione Scripte Mortis pro memoria. Ego Joanes Kohout Cufranus pro mmc Protivíny Natus Ceňme i uhl ad 14 Anmmi educatus sandem per 30 continuos Pragae Lomnicy reverti medisor solitari ani I quieta residuam vita victurus animaeg propriae Saluti operám navazurus. In qua dilecta di Saturia siuti Věro decedere contigerit sequens Epitaphium mihi tudi Minerva adorno. Gratus In acceptisrefe.ro mihi numera danti. Vitam, quatn dederas Patrici reddo tibi. JK.

Bez ilustrací. Poslední část zápisu je psána kolmo dolů u kr aje listu.

Záznam č. 209

Fol. 378r

Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: aut sic. Gratus in acceptis referát, qui numera prensat. Vitam, quatn dederas Patrici, reddo tibi.

Bez ilustrací. Zápis psán u hřbetu kolmo dolů.

Fol. 380r

Datace: 10. září 1611

Podpis: Petr Wok herr von Nachodí Kónigli[er] May[estat] zu hungaren wid Bóhemen Miindstherck. Za podpisem se nachází zkratka M[anu] p[ropria].

Devíza: Pro CHRfistJO et Patria moři Pulcrum. Noa fugiam Mortem, Patricím tutabor in armis. Pro patrici pulchrum est velle Salute moři.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Náchoda. Ve spodní části listu Nápis Memento Moři, v němž se mezi slovy nachází namalovaná lebka s přesýpacími hodinami.

Záznam č. 211

Fol. 390v Datace: 1576

Podpis: mikuláš wopršal z jetřichowicz,^{450 451 452}Devíza: Střídmost dobrá ctnost, smrt wšemu konec.

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Záznam č. 212 Fol. 393v Datace: 1586

Podpis: Wpočiepický.453' Za podpisem připojena zkartka M[anu]p[ro]p[ria].

Devíza: IGIAI454

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Fol. 406r

Datace: 2. září 1609

Podpis: Teobald z Rizenbergka et z Šwihowa a na Horaždějovicích, jeho M[ilosti] Císaře Římského radda kráječ a radda zemsky’ králowstwí českého.⁶⁰

Uprostřed listu vymalován erb Švihovských z Rýzmburka a Švihová.^60S

Záznam č. 214

Fol. 407r

Datace: 1609

Podpis: Carl herr von Warttenbergk herr zu Rochowiz imd Sekal. Rom[ischen] Kay[sers] Mai[e]st[at] rath und obrister erbschenk deskh[alter] ín K[ónig]reichs Behrnen.^{455 456 457} Za podpisem připojena zkratka Ma[mi]p[ro]p[ria].

Devíza: HMGAMN 458 Fortuna mea dormit.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Vartenberka.459

Záznam č. 215

Fol. 408r

Datace: 1609

Podpis: Leonchard Colona F[rei] H[err] zu Vechts K. und mp: Radí und Rom[isjchen lóbleichen460

Devíza: BBBRW461

Uprostřed listu vymalován erb Colonů z Felsu.462

Fol. 409r Bez datace.

Podpis: Joannes Lytturnus (?) Báro cle Řyčan463 Devíza: SiDeuspro uobis, quodcontra nos.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Říčan.464 Záznam č. 217 Fol. 41 Or

Datace: Praha, 10. listopadu 1609

Podpis: Wilhelm d[er] Elter h[err] von lobkowic: R[omische] K[aiserliche] M[aiestat] mundtschenkh.^{465 466}

Devíza: trati schati wetn.

Uprostřed listu vymalován lobkovický erb.

Záznam č. 218

Fol. 41 lr

Datace: Praha, 6. listopadu 1609

Podpis: Joachimes Andreas Schlik, Comes Pcissaunimes et Wisenkirclms, Schwigeny doitiiniis.^{467 468}

Zápis: Qui vult in Regno Caelorum ce primus sed non Primas in hoc mando, necesse et ut DEO magis grani hominibus obediet Actors nonplacrat hominubus sed servuiat CHristo Galat et ita :er dat Caesari qna smít Caesaris Dio vero qua šunt DEI Matthori.

Uprostřed listu vymalován šlikovský erb, text okolo celého erbu.

Fol. 412r

Datace: 7. listopadu 1609.

Podpis: Wenceslaus G... baro áRaupow.

Devíza: Non genus est aliut mortispraesentatis utlum. Cum propter christi nometi obire. diem.

• fť)')

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Roupova.

Záznam č. 220 Fol. 412v Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: Neino sapiem ni patiens. Hine notum. Duc me, nec sine i ne, per i ne DEVS optime duci. Nam duce mepereo, te DVCE sahius ero.

Bez ilustrací. Tex napsán na stránce původní tištěné knihy.

Záznam č. 221

Fol. 413r

Datace: 8. listopadu 1609.

Podpis: Wenceslaus budowect Baro a Budowa.

Devíza: Modo in C’HR[ist]O sincere et constanter.

Uprostřed listu vymalován erb Budovců z Budova.

Záznam č. 222 Fol. 414v Bez datace. ^{469
470 471 472}

Podpis: Ge.org gkersstorff vorm gersttorff auff Cholticz und swojšic,Rórni[scher] Kayserlicher Mareš far rath. Za podpisem připojena zkratka M[anu] p[ro]p[ria].

Uprostřed listu vymalován erb Gerštorfu z Gerštorfu.

Záznam č. 223

Fol. 415r

Bez datace.

Voá\n%\Mathias der Elter vorm Stainpach auf Serbetsch khornhust undt Prascherubeniehs Róefmischen] Kay[serlichen] Maye[stat] radí. Za podpisem připojena zkratka M[anu]p[ro]p[ria].

fOl

Devíza: Got Gewher (?) mein Veyher.

Uprostřed listu vymalován erb Stampachů ze Stampachu.

Záznam č. 224 Fol. 417r Datace: 1609

Podpis: Niekolas berskowský von shebirshau auff kosheticz Císařské M[ilosti] radt. Devíza: Gott helffzu einem sliegen undt.

Uprostřed listu vymalován erb Beřkovských ze Sebířova.

Záznam č. 225 Fol. 42Or Datace: 1609

Podpis: ChristoffWilhelm auffNeun Sc/nnnbnrgk und Closterle.

Devíza: Moder ata dur arit. ^{473 474
475 476 477 478 479 480}

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 226 Fol. 42 lr Datace: 1609

• ^ ¿TO O

Podpis: Ge.org Wančuravon Rehnic auff Studenka.

Devíza: GWSAF^{481 482 483 484}

Uprostřed listu vymalován erb Vančurů z Řehníc.⁶"¹'

Záznam č. 227 Fol. 423r

Datace: 23. listopadu 1609

Podpis: Jiří hazunt (?) s Hanusowa na ...a Košumberku.

Devíza: Sbohem a na Ctnosti Rozmnožuje se. mé štěstí.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 228 Fol. 424v Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: Nobile wicendigesimus Patientia. Salutaris est Reipublicae ... ctio potestatis et sapientie.

Bez ilustrací. Text napsán na stránce původní tištěné knihy.

Záznam č. 229 Fol. 425r

Datace: Praha 8. listopadu 1609.

Podpis: Bohuslaus á Mchalowiczin Rume et Neudorff Vice notarius Regni Boherniae šumme observantie.

Devíza: Comenda Dno tiutruf?) et IPSE PACIET.

Uprostřed listu vymalován erb pánů z Michalovic.

Záznam č. 230 Fol. 425v Bez datace.

Zápis: Scio Domine, quod non est honinus vio eius. Propterea commendo tibi mi deus viam meam.

Bez ilustrací.

Záznam č. 231

Fol. 426r

Datace: Praha 4. prosince 1609

Podpis: Henricus Otta de Losso Summae K officiosisima ob servantia ergo.

Devíza: Cualis hober i ve/is tatis sis.

Uprostřed listu vymalován erb Ottií z Losu.^{485 486 487 488}Záznam č. 232 Fol. 427v Bez datace.

Bez podpisu.

Zápis: Krása, Čerstwost, Síla wšeliká zvůle, to trwá do Boží wůle. Lethapřijdou to wše změní smrt pak wšemu bez... WWS zmitz(?).

Bez ilustrací. Text napsán na stránce původní tištěné knihy.

Fol. 428r

Datace: 9. prosince 1609

641

Podpis: Wenceslaus Wratislaus senior de Mitrowic inLitna.

Devíza: leh Trati Gott den er hiilff aus... .

Zápis: Quidquiderit tan dem, Speas mea Vnica CHRISTVS.

Uprostřed listu vymalován erb Vratislavů z Mitrovic.

Záznam č. 234 Fol. 43 lr Bez datace.

Podpis: Venceslaus Magie a Sobíšek.

Devíza: Mens recti conscia, optimum vita Condimentum. Za podpisem se nachází zkratka M[anu] p[ropria].

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 235

Fol. 433r

Datace: 1609

Podpis: Martinus Frmvein de Po foli.^{489
490 491 492 493}

Devíza: Pomni na smrt. Za podpisem připojena zkratka M[anu] p[t'o]p[ri]a.

Uprostřed listu vymalován erb Martina Fmweina z Podolí.

Fol. 435r Bez datace.

Podpis: Simon Humbergius Humbergk Cancellarius Antiq[ue] Burggraff (?).^{494 495 496}

Devíza: Meliosa spero. Optima speremus mettamus pesima seci quod Sors dederit fořti pector quisque ferat.

Uprostřed litu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 237

Fol. 437r

Datace: 24. listopadu 1609 - 1611

Podpis: Nathanael Wodniamky de. Wraičow S. Ca[erijs. Mai[estati]s in oficio Radonu[m] Camera Bohemiae a Registrispro tempore Director in propostrar,⁶⁴' Devíza Deo uolente qsqeridet atq bet.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 238

Fol. 239r

Bez datace.

Podpis: Jiljiperler sizaste lomicz.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 239 Fol. 440r

Datace: 10. prosince 1609

Podpis: Valentinus Kochem ci Prachowé.497

Devíza: Mea Vita Christus scopus est, Ac pětin fortitudienis. Una mea Christus fortissima mořit a regenta virta est. Rupe sub hac quovis tempore totus ero.

Uprostřed listu vymalován erb Valentina Kochana z Prachové.⁶'⁰Záznam č. 240 Fol. 442r

Datace: 20. prosince 1609

Podpis: Christoff Khober von Khobersperg Róm[omischen] Koy[ser1ichen] May[esta]lt Rath bri (?) der Bechnisen Cammer Buchhalter.^{498
499}

Devíza: Alles nach Gottes Willen. Za podpisem se nachází zkratka M[anupropria].

Uprostřed listu vymalován erb Kobení z Koberšperka.6'500

Záznam č. 241

Fol. 446v

Datace: 1588

Podpis: Wilhelm Popi herr von Lobkowicz auf bishofterz.501'~

Devíza: EVA502

Uprostřed listu vynecháno místo pro erb, ten ale chybí. V dataci namalováno srdce probodené dvěma šípy.

Záznam č. 242

Fol. 45 7r Datace: 1590

Podpis: Sezyma mickowský z Sropčic.503 Devíza: SWGW.

Záznam podtržen vodorovnou čarou.

Fol. 457r Datace: 1590

Podpis: Anno miesstbykofstein (?).

Devíza: BWGMSVE.^{504 505 506}Bez ilustrací.

Záznam č. 244 Fol. 46 lv Datace: 1588

Podpis: Nárt. Černín z Chudienic^6:7Devíza: FFFFF.⁶⁵*

Srdíčko v dataci.

Záznam č. 245 Fol. 464v Bez datace.

Podpis: Zikmund Konický.507

Devíza: Pánu Bohu we wšem se poroučím.

Bez ilustrací.

Záznam č. 246 Fol. 465r

Datace: [Karlovy Vaiy] (?), 3. června 1590

Podpis: Caspor Munchmaier weridensispalatinns, pastor in thermis Carolinis.508

Devíza: D[omí]ne lesu Chrostesecua nos veritate iua, verbum iuum est veristas et monet in aeternum.

Zápis psán na předtištěné rytině na stránce původní knihy.

Záznam č. 247 Fol. 47 lr

Datace: Praha, 29. února 1589

Podpis: Vitns Flaminus á Rubeš Campos^{509
510 511}

Devíza: DD⁰⁰~ Ego stmi Vici Veritas et Vita Vitusflaminus.

Zápis podtržen vodorovnou čarou.

Záznam č. 248 Fol. 475v Datace: 1586

Podpis: Petr Chariský de diano. Za podpisem je připojena zkr atka M[anu] [propria]. Devíza: Etiam opi Hus habet suam um braní.

Bez ilustrací.

Záznam č. 249 Fol. 475v Datace: 1586

Podpis: [,...].512Za podpisem je připojena zkratka M[anu] p[ropria].

Devíza: Hutt die Gett geseìtvon S. Johanu.

Bez ilustrací.

Záznam č. 250 Fol. 476r Datace: 1589

Podpis: Hans Dietrich der elter herr von Sheredin.513 Za podpisem je připojena zkratka Manu [proprjia.

Devíza: Gindurich (?) miti Freudens.

Bez ilustrací.

Záznam č. 251

Fol. 476r Datace: 1586

Podpis: Wenczel burggrauff undherr von Shennes.⁵¹⁴Devíza: WGSG⁵¹⁵Bez ilustrací.

Záznam č. 252 Fol. 476r Datace: 1586

Podpis: ¡Vilem Burggrauff und herr von Schena,516 Za podpisem připojena zkratka M[anu propria].

Zápis: Manu nigem handschrifft.

Bez ilustrací.

Záznam č. 253

Fol. 476r

Datace: 1586

Podpis: GV.517 Za podpisem připojena zkratka M[anupropria].

Devíza: DFAAS.^{518
519}

Zápis je v levém dolním rohu listu.

Záznam č. 254 Fol. 476r Datace: 1586

Podpis: Conrad...° ⁷¹ Za podpisem připojena zkratka M[anupropria].

Zápis je v pravém dolním rohu listu.

Záznam č. 255

Fol. 476v

Datace: 20. května 1586

Podpis: Wolfgangus Ludowicus ab Aurbach.

Zápis ohraničen čarou. Nachází se v levém horním rohu listu.

Záznam č. 256 Fol. 478r Datace: 1591

Podpis: Heinrich von Reinbaur auff Ecrschwitz undt eczKiirst (?) Miinsterbergischer Camerar. Za podpisem připojena zkratka M[ami]p[rop]ria.

Pod textem, ve spodní polovině listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 257

Fol. 479r

Datace: 1608

Podpis: Leopoldt Starek⁶⁴ Za podpisem připojena zkratka M[anu] pfropria].

Devíza: AUer Nach ..reiteilen.

Uprostřed listu vymalován neznámý erb.

Záznam č. 258 Fol. 479v Datace: 1590

Podpis: Joseph zu Upalswig (?)⁶⁷'

Devíza: Weltlich Zezgeuchelich Goder (?).

Bez ilustrací. ^{520 521}

Fol. 479v Datace: 1590

Podpis: Hans Ludwig von hirschadt zu undt Franckhunohe.^{522 523}Bez ilustrací.

Záznam č. 260 Fol. 48lr Datace: 1587

Podpis: Octavianus Schwechl von Nozwig.⁶⁷¹ Za podpisem připojena zkratka M[anu] p[ropria].

Devíza: Dominus adiutor michi.

Bez ilustrací.

Záznam č. 261 Fol. 48 lr

Datace: [Řezno] (?), 12. ledna 1587

Podpis: Sebastianus Sclnveib Medicinae doctor Ratispo Physictis,524 Devíza: Pietrus at omnia Viritis.

Bez ilustrací.

Záznam č. 262 Fol. 482r

Datace: [Amberg] (?), 24. května 1590

Podpis: Hieronymusprimus doctor sup[erjiorispalatinatus medicus Aniberges.525 Devíza: Uiue et ttiitas.

Bez ilustrací. Zápis se nachází na stránce s předtištěným erbem.

Fol. 483r Datace: 1590

Podpis: Woldrich a Gorštorff.526 Devíza: Virtute duce, Comite fortuna.

Uprostřed listu vymalován erb Gerštorfu z Geštdorfii.527 Záznam č. 264 Fol. 484v

Datace: Praha 13. února 1605 Podpis: Dethardus Horstiarn.

Zápis je proveden v několika světových jazycích a několika typech písma.

Záznam č. 265 Fol. 49 lr

Datace: Vídeň, 18. června 1810

Podpis: Perleš ab officiis ... belice in Archivis.

Zápis: Ad amicum dilectissimim. Posesorem hujus libri nominibus tot ilustrium caecelsorumque generum distincti. Qui et poetam hacce insi serte dignum cernuit. Czechia quem genuit Proasorum stemmate darům, Hune et collaudent carmina corde pio. Esto felix, qui prémia fers ab sinoda sortě Nem concessa sibi, corde. tenen tia Tu!

Bez ilustrací.

Záznam č. 266

Fol. 493r Datace: 1598

Podpis: Nieclas Wílemin von Unuschatians.

Uprostřed vynecháno místo pro erb, ten ale chybí.

Záznam č. 267 Fol. 495r Datace: 1607

Podpis: Christianas Lasarus Walters landschafft von Trobstain undt Plybnrgk⁶^ Devíza: Patientia.

Bez ilustrací.

Záznam č. 268 Fol. 4495v

Datace: Karlovy Vary, 27. září 1588

Podpis: Wenzel Puchane von Steinhaus Rom[isclien] Kay[ser] May[esta]tt liaiistan.528 Bez ilustrací.

Seznam sentencí vepsaných Janem Jiřím ze Švamberka do předtištěných rytin

Zápis č. 1, fol. 62r

Zápis č. 13. fol. 1 lOr

Amicus usq[ue] ad Aram

Calamites Viitutir est Occasio

Zápis č. 2, fol. 72r

Zápis č. 14. fol. 133r

Magiss annca Veritas

Consilimn malum Consultori pesimum

Zápis č. 3, fol. 75r

Zápis č. 15. fol. 136r

Multis numirabis Amicos Zápis č. 4. fol. 80r

Iuvenile Consilimn perdidit Romanům hnperium

Vulgus amicitias utilitaiii probat

Zápis č. 16. fol. 153r

Zápis č. 5. fol. 83r

Deus uobis hac otia facit

Omnia vincit amor

Zápis č. 17. fol. 179r

Zápis č. 6, fol. 85r

Qvid suut Veneticae ml uisi Divitiae.

Amore more ore re Probatur Amicus

Zápis č. 18. fol. 182r

Zápis č. 7, fol. 88r

Auro pulsa fides

Res vales Ais prastat

Zápis č. 19. fol. 214r

Zápis č. 8. fol. 92r

Vlna sVqant Vras CaV. ssat qVoqVe SaVDIa Maesto.

Si res perit ars nulu restat

Zápis č. 20. fol. 218r

Zápis č. 9. fol. 95r

Ebims ac Pictulari

lam deest Avaro quod habet quam quod non habet

Zápis č. 21. fol. 250r

Zápis č. 10. fol. 97r

Spero dum spiro

Avams cui non amanis

Zápis č. 22. fol. 253r

Zápis č. 11, fol. lOOr

Patior ut Potiar

Calamitas

Zápis č. 23. fol. 256r

Zápis č. 12. fol. 103r

Volubilis errat

Sapientia Calamitas Polatiiun

Zápis č. 24. fol. 266r

Cm^- non es omnibus una

Zápis č. 25, fol. 287r

Zápis č. 38. fol. 447r non consundit Zápis č. 39. fol. 450r Spes alit agricolas Zápis č. 40. fol. 453r Utere temponbus Zápis č. 41. fol. 456r Témpora mutantis Zápis č. 42. fol. 457r Tempori Servi Zápis č. 43. fol. 462r Odium parit Zápis č. 44. fol. 470r Veritas nuda Zápis č. 45. fol. 475r Ducent in boms dies Suos Zápis č. 46. fol. 480r Militia est vita liominis

Improbe Amor quid non mortalita pectora cogis

Zápis č. 26. fol. 300r

Ingratiim clicis omne malum dixisti

Zápis č. 27, fol. 305r

Livor edax rerum

Zápis č. 28. fol. 31 lr

I. N. R. I. Invidia Nostrum Regem Interfecit

Zápis č. 29. fol. 344r

Dis omnia Laboribus vendimt

Zápis č. 30. fol. 358r

Qni non laborat. non manducet

Zápis č. 31, fol. 364r

Modestus non Molestus

Zápis č. 32. fol. 373r

Nota sit omnibus vestra Modestia

Zápis č. 33. fol. 382r

Mors in olla

Zápis č. 34. fol. 385r

Aut pati aut moři

Zápis č. 35, fol. 39lr

Ecce quomodo mortis iustus

Zápis č. 36. fol. 398r

Colligit rosas

Zápis č. 37, fol. 44 lr

Sper dum Spiro

Abecední rejstřík osob

Rejstřík odkazuje na jednotlivé záznamy.

z Adelshafen

2 Canitz na Dalvicích

Ludvík

121

Kryštof Fridrich

117

z Anhaltu - Berenburgu

Cassen

Kristián

Petr Panke

2 Ambergu

2 Chanova

Jeroným

262

Petr Chanský

248

Anna Katarina, Freulein

Collona z Felsu

Anna Marie

Aisaben

Anna Miesstbykofteinská

243

Bezaina

2 Aurbachu

Eliška

1, 45

Wolfgang Ludvík

255

Fridrich

Barbora

Linhart

70, 215

Barbora Sofia, Freulein

z Čachrova

Bejna

viz Kanický z Čachrova

Jiří

152

Černín z Chudenic

2 Bibersteinu

Nárt. (?)

244

Anna ro2.

181

z Dagesova

2 Birgy

Eliška

Adam Hacke

161

Dehtářová

Blažek

Kateřina

103

Jindřich

145

z Donína, purkrabí

2 Bobevic

Abrahám

142

Panthalion

151

Achác

183

Borik

Anna

175

Fran2

Barbora

176

Borstelk

Jaroslav

140

Bartold

Jindřich

133

Braniborský

Kateřina

174

Jan Zikmund

Magdaléna

177

Braunschweig-Luneburg

Otto

173

ro2. Hedvika

z Dubé

Vilém

Zbyněk Berka

2 Brebisdorffu

Zdeněk Berka

Maršálek

194

z Ebeleben

Brikovanský z Brikovan

Karel mladší

155

Jan

Eberstein

Brundius

Jiří Lazar

Jindřich

165

z Erlachu

Budovec z Budova

Burkhard

195

Václav

221

z Eupen

Bunkhaus

Paul

Nikolaus

Fruwein z Podolí

z Burgensteinu

Martin

235

Jan Václav Tikl

114

z Frymburka

Hořtpřický

Ambei

202

Karel

196

Jan Mazanec

201

Humberk z Humberka

Šimon

236

Fürlinger

Hurdt

Kryštof

Jiří Franz

128

Gerštorf z Gerštorfu

z Chudenic

Jiří

222

viz Černín z Chudenic

Oldřich

263

z Inhausen

z Gleichen

Vilém

198

Johan

123

Janda

z Globens

Josef

120

Albrecht

z Jetřichovic

Godorin

Mikuláš Vopršal

211

Benigna

z Jugenslebem

z Grittu

Carl

159

Apolena

180

Kanický z Čachrova

Eliška

179

Zkimund

245

Grumode

Katarina

z Gunderedt

Kober z Koberšperku

Gotshalek

156

Kryštof

240

Hacht

z Kolovrat

Martin

115

Jaroslav

Haffe

z Krakova

Jan Vilém

160

Matyáš Kinkwo

z Hanušova

z Kristenburgu

Jiří

227

Jindřich

Hardek

z Kreinu

Anna Zuzana

Jakub

147

Jakub Koller

Krušina ze Švamberka

Judita

František

113

Hauzpagerová

Ignác Václav Leopold

108

Sofie

Jan Baptista

110

Heinitz

Šimon

112

Jan

166

Václav

109

z Heinu

Vojtěch

129

Jiří Volkmer

203

z Lamberka

z Hellendorfu

Dietrich

134

Jiří

186

Lautner

z Heritesue (?)

František

143

Antonín

144

Leppelt

Heuzschwarzen

Jindřich

Jan Richard

136

Leucht

z Hischandt

Valnetin

200

Jan Ludvík

259

z Lidlau

z Hoek (?)

Marie

191

Frantz

187

z Litschau

z Horchovice

Ondřej Wlarachs

135

Andreas Dudit

132

Horstiam

Děthurd

264

z Lobkovic

Patterie

Eliška Popelová

Josef Markýz

105

Jaroslav Hasištejnský

Perglar z Perglasu

Vilém mladší Popel

241

Wolf Gothard

168

Vilém starší

217

Perler z Lomnice

z Logau

Jiří

238

Jindřich

172

Perleš

265

2 Lomnice

z Písnice

vÍ2 Perler z Lomnice

Jindřich Domináček

170

2 Losu

z Plecheins

Jindřich Otta

231

Josef

107

Mansfeld

z Ploskovic

Anna, ro2.

Diviš Březský

207

Maršálek

z Plyburku

Michal

158

viz z Trobsteinu a Plyburku

2 Michalovic

Počepický

Bohuslav

229

Václav

212

2 Mitrovic

z Podolí

Václav Vratislav

233

viz Fruwein z Podolí

Mráček

z Prachindorfu

Václav Šimon

Anna

Munchmaier

z Prachové

Kašpar

246

Valentin Kochan

239

Miinichhaussen

z Prošvic

ro2. Anna

viz Zelendar z Prošvic

Miinsterberský

Předenice z Předenic

Jindřich

162

Adam

169

Mychl

Puchomířský z Puchhaimu

Václav

125

K. Ehrenreich

137

2 Náchoda

z Reichvic

Petr Vok Bže2nický

210

Jan

189

2 Oldenburgu

z Reinbaur

Anton Günter

102

Jindřich

256

2 Nozwigu

z Riegelberka

Octavius Schwechl

260

viz z Valašína a Riegelberka

Omister

Robmhap ze Suché

Fridrich

Vilém

192

Oppersdorf

Romanelli

Kateřina Eliška

Ascario

Sofie Uršula

z Ronova

Zuzana roz. z Hardeku

Jiří Křinecký

Zuzana, slečna

Jan Křinecký

131

z Ortenburgu

z Rottkirchen

Jáchym starší

Jan

164

Jindřich starší Brauen

Maria, roz. Buetradin

Kateřina

z Rottwitz

Lucie

Günter

149

z Pallandtu

z Roupova

Werner

Jan

z Pappenhaimu

Hynek

Anna

Václav Vilém

219

Jindřich Burkhard

z Rurbebelsdorffu

Skachitzka

Kryštof

154

Streuzel

157

z Rubeš Campos

ze Sobíšku

Vitus Flaminus

247

Václav Bartoloměj

234

2 Rý2mburka a Švihová

Sourdenay

Teobald

213

Henry

122

2 Řehníc

ze Srapdorffu

Jiřík Vančura

226

Jindřich

153

2 Říčan

ze Sropčič

Heřman

Sezyma Mickovský

242

Jan Říčanský

216

Stadtman

Pavel

Nicolo

119

Václav

Stárek

2e Salmu

Leopold

257

Filipa

ze Steinahusu

Wolfgang

100

Václav Puchán

268

2e Schelmdorffen

Strojetický ze Strojetic

Maria

178

Jan starší

2e Scheramdorffu

ze Stupachu

Vilém Kechler

206

Jan

2e Scherwic2

ze Suché

Albrecht

viz Robmhap ze Suché

2e Schónburgu

ze Šebířova

Jan

106

Mikuláš Beřkovský

224

2e Schónkirchen

ze Šeredína

Jan Vilém

Jan Dietrich

250

2e Schony

Šlesvicko - Holštýnský

Jiří

Ernest

Jochen

171

Šlik

Vilém

252

Albrecht

2e Schreffenbergu

Jáchym Ondřej

218

Ruprecht

190

Jan Ludvík

2e Schulenburgu

Španovský ze Španova

Achác

150

Oldřich

2e Schwann

Štampach ze Štampachu

Vít Albrecht

139

Matyáš

223

Schweib

Štětínsko - Pomořanský

Sebastián

261

Jan Fridrich

2e Schwenburgu

roz. Ertmunde

Jáchym

ze Švamberka

2e Schwendy

Eliška roz. z Donína

La2ar

138

Eliška roz. z Felsu

1, 45

Sebastian Baptista

126

Jan Sebastián

2e Sensdorfu

Jan Vilém

Jan Adam

Jiří Petr

2e Serynu

ze Švamberka Krušina

Jan Zrinský

viz Krušina ze Švamberka

Se2yma z Ústí

ze Švihová

Jan

viz z Rýzmburka a Švihová

ze Sirendorffu

Thumeš

Kryštof Vilém

167

Karel Hynek

124

z Vlašína a Riegelberka

z Thurnu

Jindřich Matyáš z Trobsteinu a Plyburku

Kristián Lazar Valter

Tyffer

Jan Jindřich z Unuschatians

Mikuláš Vilém z Upalswig Josef z Uračova

Nathan Vodňanský

z Ústí

viz Sezyma z Ústí z Vartemberka Karel Vieregke

Melcher z Vilseku

Ludvík Jindřich Visteher

Petr

101

267

163

266

258

237

214

204

199

Jiří 59

z Weitmile

Alžběta roz. z Žerotína 55

Wingeroda

z Wulfen

ze Zabeltic

ze Zauschwitz

ze Zdawic

ze Zedlic

Zelendar z Prošvic

Zellching

Žampach

Vilém z Pottštejna 73

Souhrnná charakteristika zápisů v památníku a jejich autorů

Jan Jiří ze Švamberka založil svůj památník buďto na základě několika jednotlivých zápisů, které získal někdy před rokem 1586, což není příliš pravděpodobné, nebo z důvodů svých cest po Evropě. Vzhledem k tomu, že v roce 1586 bylo Janovi Jiřímu již 38 let, se nemohlo jednat o klasickou kavalírskou cestu, kterou obvykle podstupovali dospívající šlechtici. Motiv založení panunátníku je tedy stále otázkou. Pokud pomineme ojedinělé zápisy datované před rokem 1586, nejvíce zápisů v památníku je datováno do roku 1586, 1590 a 1592. Inskribenty těchto zápisů byli především členové německé šlechty. Velké množství těchto zápisů je psáno za sebou na jednom listě. Jedná se o hromadné inskripce více osob při jedné příležitosti. Tyto zápisy se vyznačují značnou strohostí, kdy inskripce čítá pouze zkrácenou devízu, datum a podpis. Pii takovýchto hromadných zápisech neměl zapisovatel mnoho času na vytváření obsáhlejších záznamů.

Záznamy z roku 1589 jsou vojenského rázu, jsou datovány v uherské vojenské pevnosti Egem. Lze tedy předpokládat, že tou dobou se Jan Jiří ze Švamberka nacházel na tureckých bojištích. Zdali ho do boje táhla sláva, touha po dobrodružství či povinnost, není známo. Patrně ale v Egeru pobýval delší dobu, neboť jednotlivé zápisy jsou od sebe vzdáleny více než měsíc. Tyto vojenské zápisy jsou také doprovázeny ilustracemi erbů inskribentů, jejichž vymalování zabralo příslušnému umělci, jenž je zhotovoval, také poměrně dost času.

V roce 1590 se již Jan Jiří nacházel na území Království českého. Většina zápisů z té doby patří české Šlechtě, další pak šlechtě z nižných koutů Habsburské monarchie. Některé zápisy byly opět pořizovány hromadně, další jsou však již doplněné ilustracemi erbů.

Důležité obdobé nastává kolem roku 1611 a později, tedy v době, kdy v českých zemích vrcholil boj o náboženskou svobodu. Valná většina osob zapsaných v tomto období byla protestantského vyznání, stejně jako Jan Jiří ze Švamberka. Tito šlechtici patrně patřli do Švamberkovýcli nejbližších pánů a přátel. Vzájemné inskripce osob stejného náboženského vyznání také posilovaly pocit soudržnosti. Mezi inskribenty tak nalezneme většinou osoby, které se nějakým dílem přičinily v českém stavovském povstání v roce 1618. Někteří se dokonce podíleli na direktorské vládě či získali jiné vysoké funkce. Mnozí z nich také skončili 21. června 1621 na staroměstském popravišti. Tyto zápisy jsou ve většině doplněné ilustrací erbů.

Mezi osobami, které zanechaly Janovi Jiřímu ze Švamberka svůj záznam, byli většinou šlechtici. Německá šlechta zde má o málo nižší zasoupení než šlechta česká. Několik málo inskripcí bylo učiněno vojáky a zástupci vojenských řádů. Další složkou společnosti, která se zapsala do památníku, byli vzdělanci. Ve štambuchu se nachází několik záznamů od významných myslitelů své doby i od několika méně významých vzdělanců.

V roce 1615 získal Jan Jiří ze Švamberka poslední zápisy do svého památníku. Ten se pak na sto let odmlčel, než do něj bylo opět psáno. Nějakou cestou se dostal do vlastnictví jednoho z bratrů Krušinů ze Švamberka. členů českého rodu, kteiý mylně navazoval na tradice pánů ze Švamberka. Krušinové používali památník patrně jako jakousi rodinnou kroniku, neboť se vněm hojně nacházejí zápisy jednotlivých členů rodu Krušinů ze Švamberka. Jeden ze zápisů připomíná svatbu Vojtěcha Krušiny ze Švamberka s Terezií Čermákovou. Jako další se do štambuchu zapisovali různí členové nižší šlechty či příslušníci měšťanského stavu. Několik osob, většinou vojenského stavu, se do památníku zapsalo také během období napoleonských válek.

Lokace, v níž byl zápis učiněn, je v památníku jen málokdy zmiňována. Zajímavé je, že pouze Eger je zde důsledně zaznamenáván. Vojáci tak chtěli nejspíše zůrazňovat, kde se právě nacházeli, neboť jejich povolání je nutilo neustále cestovat. Nějaký úplnější itinerář cest Jana Jiřího ze Švamberka tak vyjma pobytu ve vojenské pevnosti v Uhrách nelze podle inskripcí sestavit. Většinové zastoupení zápisů německé šlechty z roku 1586 upozorňuje na to, že tou dobou se Jan Jiří nejspíše nacházel na území Svaté říše římské. Naopak většinou čeští šlechtici zapsaní do památníku kolem roku 1611 navozují dojem, že Jan Jiří se tou dobou nacházel v Čechách. Vzhledem k jeho zaneprázdnění ohledně boje o rožmberské dědictví a posléze i k jeho pokročilému věku se jeví tato domněnka velice pravděpodobnou.

Mezi jazyky, které jsou v zápiscích v památníku Jana Jiřího ze Švamberka používány, převládá latina. Ta byla v raném novověku považována za jazyk vzdělanců, proto se s její pomocí většina inskribentů snažila prezentovat. Dalším hojně používaným jazykem je němčina. Ta byla odrazem vzájemné interakce mezi německou a českou šlechtou. Tento „mezinárodní“ jazyk často ve svých zápisech používala také většina Čechů. Čeština, tedy rodný jazyk Jana Jiřího ze Švamberka. zaujímá v počtu inskripcí až třetí místo. Nejspíše ji inskribenti nevnímali jako jazyk, jímž by se měli prezentovat. Mezi ostatní jazyky, které se v památníku nacházejí, patří italština, řečtina či francouzština. Tyto „exotické“ jazyky se nacházejí především v novějších zápisech.

Většina inskripcí ve štambuchu se omezuje pouze na podpis, případně rozšířený o tituly, které inskribent držel. Někdy zapisovatel napsal ke svému záznamu také věnování Janu Jiřímu ze Švamberka. Téměř samozřejmostí u každého zápisu je devíza každého inskribenta, někdy zkácená pouze na formu iniciálového záznamu a datace, zřídka doplněná i o místo, kde byl zápis pořízen.

Závěr

Cílem předložené diplomové pláce bylo zpřístupnit šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka formou zpracování jednotlivých záznamů. Ačkoliv se již v této době nachází Štambuch v digitalizované podobě na internetových stránkách jihočeských archivů, má diplomová práce usnadnit orientaci vněm. vyhledávání jednotlivých osob, které jsou v něm zapsané, a sestavování itineráře Jana Jiřího ze Švamberka. Štambuch samotný je obecně srovnáván s ostatními, a ačkoliv každý památník je jedinečný, často se v nich nachází mnoho stejných aspektů. I když se památník Jana Jiřího víceméně drží ustálených pravidel své doby, je po mnohých stránkách jedinečný. Zajímavé je, že se v něm nenachází, vyjma jednotlivých erbů, žádná ilustrace. V porovnání s některými bohatě ilustrovanými památníky se zdá být památník Jana Jiřího poměrně chudým a málo pestrým. Zato se ve štambuchu obtiskla osobnost Jana Jiřího ze Švamberka prostřednictvím vlastních invencí.

První část práce se zabývá historiografickým zkoumáním památníků. Zde je zachycen výzkum postihující památníky jak ve světě, tak v Čechách. Ačkoliv v zahraničí, především v Německu, je výzkum památníků již tradičním odvětvím, v Čechách se jedná o obor na pokraji badatelského zájmu. Jedinou prací, která se věnuje fenoménu památníků v Čechách, je rozsáhlá monografie Marie Ryantové Památníky

zoo

aneb štambuchy, to jest alba amicorum. Ostatní české práce se věnují pouze edičnímu zpřístupnění jednotlivých památníků. Až do roku 2007 byly tedy kritické práce se štambuchy jako s prameny poměrně nesnadné, vzhledem k nedostupnosti zahraniční literatury u nás, a nebylo možné srovnávat jednotlivé památníky s ostatními a porovnávat zajímavé odchylky od tohoto raně novověkého fenoménu.

Druhá kapitola přináší čtenáři všeobecné znalosti o památnících, které v raném novověku vznikaly. Bez této části by nebylo možné postihnout odchylky památníku Jana Jiřího ze Švamberka od ostatních štambuchů téže doby. Jeho jedinečnost by se vytratila. V kapitole se autor zabývá i aspekty, které se v památníku Jana Jiřího nenalézají právě z důvodu, aby vynikla osobitost tohoto pramene. Některé odchylky se ukazují jako záměr, jiné jako neznalost, či jakási nedbalost původního majitele ve vedení štambuchu. Některé faktory však ani on nemohl ovlivnit. Například malba ilustrací byla čistě na rozhodnutí jednotlivých inskribentů, taktéž i jejich zápisy.

687 http://digi.ceskearchivy.cz

⁶⁸⁸ M. Ryantová, Památníky.

Ve třetí části diplomové práce je popsán život Jana Jiřího ze Švamberka. Bez znalostí prostředí a sociálních vztahů s ostatními šlechtici té doby by bylo velmi obtížné vyvodit ze zápisů ve štambuchu určité závěiy. Jsou zde proto popsány rodinné vazby pána ze Švamberka s ohledem na příslušníky rodů, s nimiž byl Jan Jiří příbuzensky sblížen. Pozornost je věnována i jeho politickým aktivitám, ačkoliv v porovnání se svými současníky byl politikem spíše tichým a umírněným. Honbu za vysokými úřady tlumila snaha o získání obrovských rožmberských majetků, které na konci 16. století přitahovaly pozornost všech pánů v Království českém i za jeho hranicemi. Jan Jiří ze Švamberka prosazoval své právo na dědictví pomocí smluv z roku 1484. Samotný poslední vladař domu Rožmberského, Petr Vok z Rožmberka, se však snažil disponovat svým majetkem alespoň částečně ze své vůle. Nakonec musel zčásti ustoupit a většinu majetku skutečně odkázat ve své druhé závěti Janu Jiřímu ze Švamberka. Vyjma některých menších panství si rožmberský' majetek Jan Jiří rozdělil s Janem Zlínským ze Serynu, synovcem posledních Rožmberků. Avšak i Zlínského podíl se Janu Jiřímu velmi brzo dostal do rukou, neboť Zlínský o mnoho nepřežil svého stiýce. Tímto definitivním vítězstvím byl boj u konce a Jan Jiří ze Švamberka předal správu panství synovi Petrovi II. a odebral se na zasloužený odpočinek na zámek Orlík, kde zemřel roku 1617.

Čtvrtá část práce se zabývá samotným památníkem Jana Jiřího ze Švamberka. Popisuje jeho vzhled, vznik a dobu založení. Podkladem pro památník se stal spis Epigramma Graecum od Johamia Posthia z Gemersheimu, kteiý na přání zákazníka nechal poskládat, svázat a vytisknout frankfurtský’ tiskař Sigmund Feyerabend. Dále je v kapitole věnována pozornost vyobrazení erbů a rytinám, které jsou ve štambuchu předtištěné. Především jsou zde zkoumány jednotlivé aspekty skladby záznamů, tedy odchylky od běžné praxe, která se v ostatních památnících praktikovala. Jsou uváděny i běžné druhy zvláštních záznamů, jako zápis s místem pro erb, který však z nějakého důvodu chybí nebo jako malba erbu bez zápisu. Jan Jiří ze Švamberka si ve svém památníku vedl také jakousi „erbovní galerii,“ neboť si do štambuchu lepil vystřižené erby. Je zde uvedena i část památníku, která na několika stranách zaznamenává latinsky psaná přísloví a také část, kde jsou napsány chronogramy k různým letům okolo poloviny 18. století. V kapitole je také zmíněno vyříznutí některých listů původního památníku.

Pátá, tedy hlavní, část práce edituje jednotlivé záznamy nacházející se v památníku. Pořadí záznamů bylo ponecháno tak, jak po sobě jdou ve štambuchu, neboť toto pořadí má pro záznamy vypovídající hodnotu. Každý záznam má své pořadové číslo, je u něj uvedeno folio, na němž se nachází. Datum záznamů je uváděno tak, jak se nachází zapsané v památníku, většinou jde však pouze o rok. Pokud je uvedeno, je k dataci připsáno i místo, kde byl zápis pořízen. Podpis je zde opisován ve znění, v jakém je napsán ve štambuchu, k přepisu byla zvolena metoda transkripce. Zapsané osoby jsou pokud možno určeny v poznámkách pod čarou, kde je uvedena jejich stručná charakteristika. Ne všichni zapsaní inskribenti jsou však dohledatelní. proto osoby, které nelze nalézt či je jejich dohledání velice náročné, nejsou dále rozváděny. Někdy se přitom jedná o členy známých rodů, kteří z nějakého důvodu nejsou historicky známí. Za podpisem je uváděna devíza jednotlivých inskribentů, často pouze ve zkratkách uváděných formou počátečních písmen jednotlivých slov. Takovéto devízy jsou určeny podle příručky Friedricha von Stechow Lexikon des Starnbuchspriiche a v poznámkách pod čarou rozepsány. Uvedené možnosti však nejsou zcela směrodatné, naznačují pouze nejčastější použití jednotlivých sentencí v památnících. Pokud je u zápisu nějaký obsáhlejší text, je zde opsán také. Věnování psaná Janu Jiřímu ze Švamberka byla vynechána. Nakonec je u každého záznamu uvedena ilustrace, zde především v podobě vyobrazených erbů. Tyto erby jsou určeny, pokud to je možné. Vzhledem k množství „pánů a přátel“ v okolí Jana Jiřího ze Švamberka je však některé erby nesnadné dohledat, pokud u nich není uveden nositel. Avšak i některé z erbů, u nichž jsou osoby podepsány. neodpovídají popisům v heraldických příručkách, nebo v nich nejsou uvedeny vůbec. V památnících byla také uplatňována praxe vymýšlení imaginárních erbů, což ztěžuje další dohledávání. Dalším problémem je nedostupnost zahraničních erbovníků (holanských či francouzských) v Čechách.

Za přehledem záznamů se nachází část věnovaná pouze latinským citátům, které si Jan Jiří ze Švamberka psal do předtištěných rytin. Tato část byla záměrně odsunuta až mimo zápisy, aby nerušila jejich sled. Jedná se také o specifickou část bez ilustrací, datací a podpisu. Pro snadnější vyhledávání jednotlivých osob zapsaných v památníku je na konci kapitoly uveden i jejich rejstřík.

⁶⁸⁹ F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon.

Památník Jana Jiřího ze Švamberka je jakýmsi seznamem osob z okruhu „pánů a přátel“ majitele. Některé osoby jsou historicky známé, jiné méně, na některé bylo postupem doby zapomenuto zcela. Zvláštní je, že ve štambuchu není záznam Petra Voka z Rožmberka. Může jít o odraz vzájemného vztahu těchto dvou šlechticů, který byl velmi vypjatý z důvodu dlouhého soupeření o rožmberské dominium. Další možností je, že záznam byl následně z památníku vyříznut, neboť podpis posledního Rožmberka jistě byl velice ceněný.

Památník Jana Jiřího ze Švamberka je ego-dokiímentem vypovídajícím o životě svého držitele. Lze z něj zjistit, s kým se stýkal, částečně kde se pohyboval a také s kým měl blízké vztahy, případné též o čí zápis jevil Jan Jiří ve svém památníku zájem. Zajímavé jsou také výpovědní hodnoty jednotlivých zápisů. Ty jsou přátelské, důvěrné, intelektuální nebo velice strohé. Značný počet zápisů byl pořizován při nějaké příležitosti hromadně. Tyto zápisy jsou lmed za sebou, mnohdy několik na jednom listu. Vyznačují se značnou strohostí, kdy inskripce čítá jen datum a podpis, někdy zkrácenou devízu. Oproti tomu se v památníku nachází i několik zápisů, které vykazuj í vzdělanost osoby, která je napsala. Například zápis Děthurda Horsta je zapsán nižnými typy písma v několika jazycích. Svou vznešenost inskribenti dávali najevo také pomocí ilustrací erbů svých rodů. Tato cesta byla nákladná, ale reprezentativní. Mnoho majetnějších šlechticů, kteří k tomu měli dostatek času, proto nechalo svůj znak namalovat i do památníku Jana Jiřího ze Švamberka.

Seznam použitých pramenů a literatury

Nevydané prameny

SOA Třeboň, pobočka Jindřichův Hradec, Sbírka rukopisů Jindřichův Hradec 1529 -1939, č. 38.

SOA Třeboň, Cizí rody - registratura, ze Švamberka, inv. č. 423, 574, 693, 694.

SOA Třeboň, Cizí rody - registratura. Novohradský z Kolovrat, inv. č. 20.

Vydané prameny

DURAJOVÁ, Miroslava - SMÍŠEK. Rostislav (Hg.). Hieronymus der Ältere Schlick: Das Tagebuch, Eine Selbstdarstellung aus den Jahren 1580 - 1582, České Budějovice 2008.

KOLDINSKÁ, Marie - MAŤA (edd.), Petr, Deník rudolfínského dvořana, Adam mladší z Valdštejna 1602 - 1633. Praha 1997.

MAREK. Pavel (ed.), Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna, České Budějovice 2005.

PÁNEK. Jaroslav (ed.), VÁCLAV BŘEŽAN. Životy posledních Rožmberků, I - II. Praha 1985.

Literatura

BÍLEK. Tomáš V.. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha 1882.

BŮŽEK, Václav, Aliance Rožmberků, Zlínských ze Serynu a Novohradských z Kolovrat na počátku 17. století, Jihočeský sborník historický LXV, 1996.

BŮŽEK, Václav - HRDLIČKA. Josef a kol.. Dvory velmožů s erbem níže. Praha 1997.

BŮŽEK, Václav - JAKUBEC, Ondřej - KRÁL. Pavel. Jan Zlínský ze Serynu, Životní příběh synovce posledních Rožmberků, Praha 2009.

BŮŽEK, Václav - HRDLIČKA. Josef - KRÁL. Pavel - VYBÍRAL. Zdeněk, Věk Urozených, šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha - Litomyšl 2002.

BŮŽEK, Václav a kol., Světy posledních Rožmberků, Praha 2011.

ČECHURA. Jaroslav - RYANTOVÁ, Marie, Stavební čnmost na Zvíkově v letech 1431 - 1573 a její prameny, Sborník Národního muzea v Praze, řada A - Historie, 52, 1998.

GATTERER. Johann Christoph. Der Auichlauchtigen Welt zum drey und dreisigstemnal nau vermeinten und verbesserter Geschichts - Geschlechts - und Wappen - Kalender auf das Jahr 1765.

HADAČ, Václav - HANESCH, Josef - HAŠEK. Vladimír, Průvodce po archivních fondech, svazek 2. Praha 1958.

HOSPASKA. Jindřich, Jindřich starší ze Švamberka a jeho sociální okolí. České Budějovice 2012 (= Diplomová práce).

HRDINOVÁ, Martina. Erby ctihodné šlechty slavného Království českého, edice a analýza erbovníků české šlechty z 80. let 17. století. Praha 2013.

JÁNSKÝ, Jiří, Páni ze Švamberka, pětisetletá sága rodu s erbem labutě, Domažlice 2006.

JÖCHER. Christian Gottheb, Allgemaines Geleinten Lexicon, darinne die Geleinten aller Stände sowohl mami - als weiblichen Geschlechts, welche vom Anfänge der Welt bis auf íetzige Zeit gelebt, und sich der geleinten Welt bekannt gemacht, nach ihrer Geburt. Leben, merckwürdigen Geschichten, Absterben und Schrifften aus den glaubwürdigsten Scribenten in alphabetischer Ordnung beschrieben werden. Leipzig 1750.

JUST, Jiří, 9. 7. 1609. Rudolfův majestát. Světla a stíny náboženské svobody. Praha 2009.

KASÍK. Stanislav - MAŠEK. Petr - MŽYKOVÁ, Marie, Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice 2002.

KOLDINSKÁ, Marie. Každodennost renesančního aristokrata, Praha - Litomyšl 2004.

KRÁL Pavel, Mezi životem a smrtí: Testamenty české šlechty v letech 1550 - 1650, České Budějovice 2002.

KRÁL Pavel. Ronšperské setkání. Švamberský pohřeb jako místo politické komunikace předbělohorské šlechty, Jihočeský sborník historický LXVIII, 1999.

KRÁL Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004.

KUBEŠ, Jiří, Švamberský dvůr v Třeboni vletech 1611/1612 až 1620, in: Opera Historica 7, 1999.

KUBÍKOVÁ, Anna, Závěti Petra Voka z Rožmberka, in: Archivům Trebonense 12, 2011, s. 127- 148.

KÜHLMANN, Wilhelm - HARTMAN, Volker - KHOLI, Susan El -SPIEKERMANN, Björn. Die Deutschen Humanisten, Dokumente zur Überlieferung der antiken und mittelalterlichen Literatur in der Frühen Neuzeit, Abteilung I: Die Kurpfalz: Bd. III: Jacob Micyllus, Johannes Postliius, Johannes Opsopoeus und Abraham Scultetus, Brepols 2010.

MAREŠ, Petr, Soupis přísedících komorního soudu Českého království v letech 1527 -1620. Praha 2013.

MAŠEK. Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Praha 2008.

MAŤA, Petr, Svět české aristokracie (1500 - 1700), Praha 2004.

MYSLIVEČEK. Milan. Erbovník 1 -2, aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví, Praha 1997.

PALACKÝ, František, Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, in: J. CHARVÁT (ed.). Dílo F. Palackého I, Praha 1941.

PÁNEK. Jaroslav. Poslední Rožmberkové, velmoži české renesance. Praha 1989.

PETRÁŇ. Josef, Staroměstská exekuce. Praha 1996.

REJCHRTOVÁ, Noemi, Václav Budovec z Budova, Praha 1984.

RYANTOVÁ, Marie, památníky aneb štambuchy, to jest Alba amicoram, Kulturně historický fenomén raného novověku. České Budějovice 2007.

SEDLÁČEK. August, Hrady, zámky a tvrze Království českého I - XV, Praha 1993 -1998.

STECHOW, Friedlich - Carl Freiherr von, Lexikon der Stambuchspniche, Stechow’s Stambuchspniche Schlüssel (S.S.S.S.), Neustadt/Aisch 1996.

ŠŤOVÍČEK. Ivan a kol.. Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti: příprava vědeckých edic dokumentů ze 16. - 20. století pro potřeby historiografie, Praha 2002.

TYL. František. Paměti zvíkovské, obraz místopisný a dějepisný Zvíkova, hradu i panství, Praha 1888.

TYROFF, J. A., Wappenbuch der oestereichischer Monarchie I - XXXII. Nürnberg 1831 - 1872.

Internetové zdroje (platné k 27. 4. 2014]

http://amp.bach.cz/pragapublica (Archiv hlavního města Prahy. Sbírka matrik, Matriky katolické, Praha I Staré Město, Kostel Panny Marie na Louži, sign. PML 07)

http://www.google.de/books?id=FXgIAAAAQAAJ&printsec=frontcover&dq=editions: OiwluSe5u3nWLM26hzOfU4#v=onepage&q&f=false (Wilhelm Havanami, Geschichte der lande Braunschweig - Lüneburg I -III, Göttingen 1853 - 1857.

http://de.wikipedia.org/wiki/

Seznam zkratek

(kromě všeobecně známých)

ed. - editor

edd. - editoři

fol. - folio

Hg. - Hergestellt

inv. č. - inventární číslo

r - recto

s. d. - sine datto

sign. - signatura

sl. - sloupec

SOA - Státní oblastní archiv v - verso

Obrazové přílohy

Seznam obrazových příloh:

s. 150 s. 151 s. 152 s. 153 s. 154 s. 155 s. 156 s. 157 s. 158 s. 159

Památník Jana Jiřího ze Švamberka, přední strana desek Hromadný zápis více osob (fol. 258)

Vybarvená rytina se zápisem latinského citátu Zápis s vyobrazením erbu inskribenta (fol. 134r) Ilustrovaný erb se zápisem (fol. 16 lv)

List popsaných latinskými citáty a příslovími (fol. 377) List popsaný chrongramy (fol. 384)

Zápis Děthurda Horsta (fol. 484v)

Graf s chronologickým přehledem záznamů Graf s přehledem použitých jazyků u záznamů

Památník Jana Jiřího ze ŠVamberka, přední strana desek

Uý

^J'^r' §k,' ^ ^X

_%V<7

■ ÍUU^

i ř € 3 i

(j W A v

tJ2í ^

A m i, c r.

Í > 7U i

sÍa.—£

lícit*. saicHi. ttfxKsWv*' cpcsb .....₍

aljjýpmftnt ufy^forr*,ÍZ3^0 1

AÍ]K» *\ '%**• tf£t*-TvXffTV 7l\ fUOX^,'H&*TJefj&f^Iy'

_____ _F

, . . . Ja MKyMtCM**^tyw* ,-ívhnh iWu

fyj* jtísd :?wHiH > j4?-. /

^ • * r»A ^/’*• • a * A /_____/

«5» • V . v r A ‘ - * -. './

^fj^f> *^¡¿7- ^ * »> ••

■ÍX« ntřfyu fn^Ar^íyenjuffmjnřSi/n^^ú ruýct

tyfvrčř bt**ž$\Á* ÓinW^ř itpytt

%*rr+^>4~irí- &£>« íyi\ Jttvxfš .

V JA* ;W* 4/{ft\j\*4pf - ^c>íA zjihtý

(S^f Átín mt

rS^wV <>& ^-ro-«A^4j /

^ fATny*i\ jmi* iv QOD-

f* _% ,r

í m- frn +ím _a />

’ TOiri/J^P*ry>

•pytč ry ££^L ^tt'

.....—_T - 'sGr-^yy

tryf ň/_t> r*//£fyrrf, it/9v£fí^fíféfiiy*'^t/' */

* *jf^£Á#ri(/ic6> ,

j? -nJi^of i

¿T

Graf s přehledem použitých jazyků u záznamů

159

Jiří Jánský, Páni ze Švamberka, pětisetletá sága rodu s erbem labutě, Domažlice 2006, s. 20 - 23.

Tamtéž, s. 36-39.

František Tyl, Paměti zvíkovské, obraz místopisný a dějepisný Zvíkova, hradu i panství, Praha 1888. Švamberští držitelé panství jsou zmíněni na stranách 81 - 153.

Tamtéž, s. 127- 134.

³ August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého I - XV, Praha 1993 - 1998.

J. Jánský, Páni.

Marie Ryantová, Památníky aneb štambuchy, to jest Alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného novověku, České Budějovice 2007, s. 14.

Tamtéž, s. 19.

Diplomová práce Michaela Lilienthala vyšla ve sborníku Jörg Ulrich Fechner (e<±), Stammbücher als kulturhistorische Quellen (Vorträge gehalten anlaßich eines Arbeitsgesprach vom 4. bis 6. Juli 1978 in der Herzog August Bibliothek), München 1981 (= Wolfenbütteier Vorsehungen 11).

Friedrich Wilhelm Hölbe, Geschichte der Stammbücher nebst Bemerkungen über die bessere Einrichtung derselben für jeden, dem Freundschaft lieb ist, Camburg 1798. Tamtéž.

Mezi nejstarší díla patří: Ferdinand B. Mikovec, Hesla Čechů a osob v království české přijatých, Časopis Českého Musea 29, 1855, s. 518 - 528; 30, 1856, s. 81 - 90; Josef Teige, Hesla slavných Čechů, Památky archeologické a místopisné 12, 1884, sl. 562 - 563; Ferdinand Menčík, O průpovídkách, Světozor 21, 1887, s. 787; Čeněk Zíbrt, Nápisy ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenecké, Praha 1907.

Blažena Hertlová, Úvod do problematiky památníků raného novověku, AUC - Phil, et Hist. 5, 1975 (= Z pomocných věd historických III), s. 117 - 146.

^ljM. Ryantová, Památníky.

Friedrich - Carl Freiherr von Stechow, Lexikon der Stambuchsprüche, Stechow's Stammbuchsprüche Schlüssel (S.S.S.S.), Neustadt/Aisch 1996.

M. Ryantová, Památníky s. 19.

K wolfenbúttelským sbírkám blíže Wolfgang Milde, Stambücher, in: Überlieferung und Kritik. Zwanzig Jahre Barockforschung in der Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, Wiesbaden 1993 (=Wolfenbütteler Arbeiten zur Barockforschung 21) s. 43 - 50.

^ly M. Ryantová, Památníky, s. 20.

Tamtéž, s. 21.

Tamtéž, s. 22.

Wolfgang Klose, Corpus Alborum Amicorum - CAAC. Beschreibendes Verzeichnis der Stambücher des 16. Jahrhunderts, Stuttgart 1988. V knize jsou vyčteny památníky ze 16. století, z nichž pouze 28 kusů vlastní Museum für Kunsthandwerk. Též M. Ryantová, Památníky, s. 22.

M. Ryantová, Památníky, s. 30. Sbírka Archivu Národního muzea byla představena na výstavě „Památníky aneb štambuchy, to jest alba amicorum" konané 1995 v Lobkovickém paláci na pražském hradě, kterou připravila Marie Ryantová.

Bohumil Ryba, Soupis rukopisů strahovské knihovny Památníku národního písemnictví v Praze V, Praha 1971; Pavel Brodský, Jan Pařez, Katalog iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny, Praha 2008.

^2j M. Ryantová, Památníky, s. 31. K této sbírce patřily i památníky z Roudnické lobkowiczké knihovny, které jsou nyní uloženy na zámku v Roudnici.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 32.

^2/ Johann Ferdinand Roth, Sammlung schöner Stellen zum Gebrauch für Stammbücher: Aus deutschen, lateinischen, griechischen, francözischen, italienischen und englischen SchrifftsteIlern, Nürnberg 1794.

Zahraniční práce citované i v následujících poznámkách jsou čerpány z M. ryantová, Památníky. G. J. Frh. von Beeldsnijder, Dos Stammbuch des Johannes Narsius von Dordrecht, Leibarzt und Historiograph

Gusta v Adolfs von Schweden, Utrecht 1837; H. Beijerman, Toen, nu, dan. (Sur l'album du „Collegum Musicum Deventer"), Overijsselsche Almanak voor Oudheid en Letteren2, 1837, s. 253 - 269; P. Weiselgren, Upplysning om fyras. k. Alba i Loeberoes Biblioték, in: Dela Gardinska Archivet, Lund 1838; J. T. Boden Nijenhuis, Levensbijzonderheden van der Nederlandschen geschiedschrijver Johannes Isacius Pontanus, meest geput uit deszelfs Album, Bijdragen voor Vaderlandsche Geschiedenis en Oudheidkunde 2, 1840, s. 81 - 109; Nikolaus Haas, Aus dem Regenten- und Studien-Leben des Bischofs Neithard [von Thüngen] zu Bamberg, Archiv für Geschichte und Alterthumskunde von Oberfranken 2, 1842, č. 1, s. 126 - 134; Hormeyer, Aus dem Stammbuche des Junker Hans Schreck von Etzenberg , Taschenbuch für Vaterländiche Geschichte 33, 1844, s. 252 - 273; W. Havemann , Das Stammbuch von Herzog Georg von Braunschweig-Lüneburg, Zeitschrift des historischen Vereins für Niedersachsen, Hildesheim 1846.

Vierteljahrsschrift für Heraldik, Sphragistik und Genealogie (resp. Vierteljahrsschrift für Wappen-, Siegel- und Familienkunde), Jahrbuch des Heraldisch-GenealogischenVereins Adlerin Wien, Der Deutsche Herold.

^J° Schriften des Vereins für Schleswig-Holsteinische Kirchengeschichte, Niederdeutsche Zeitschrift f"r Volkskunde, Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte, Bericht des Historischen Vereins für die Pflege oder Geschichte Schlesiens, Rheinisch-westfälische Zeitschrift für Volkskunde, Vierteljahrsscchrift für Landesgeschichte, Sammelblatt des Historischen Vereins Eichstätt, Blätter für fränkische Familienkunde, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg, Oldenburgische Familienkunde, Zeitschrift der Gesellschaft für Schleswig-Holstein- LauenburgischeGeschichte, Mitteilun der Hessischen Familiengeschichtlichen Vereinigung, Bastler Zeitschrift für Geschichte und

Altertumskunde, Mitteilungen des Westpreussischen Geschichtsvereins, Mitteilungen aus Stadtbibliothek Nürnberg, Jahrbücher des Vereins für Mecklenburgische Geschichte und

Alterturmskunde, Mitteilungen des historischen Vereins für Steinmark, Zeitschrift des historischen Vereins für Niedersachsen, Zeitschrift des historischen Vereins für das württembergische Franken, Zeitschrift des Vereins für hessische Geschichte und Landeskunde, Niderlausitzer Mitteilungen, Geschichtsblätter für Waldeck und Pyrmont, Zeitschrift des historichen Vereins für Steinmark, Mitteilungen des Vereins fr Geschichte der Stadt Wien, Monatsschrift fr die Geschichte Westdeutschlands, Blätter für Pfälzische Kirchengeschichte und religiöse Volkskunde, Zeitschrift des historischen Vereins für Niedersachsen, Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatsschutz, Mitteilungen des Vereins Für die Geschichte und Altertumskunde von Erfurt, Mitteilungen des

Feriberger Altertumsvereins.

Robert und Richard Kiel, Die Deutschen Stammbücher des sechzenhten bis neunzehnten

Jahrshundert, Ernst und Scherz, Weisheit und Schwank in Original- Mittheilungen zur deutchen Kultur-Geschichte, Berlin 1893. ^j2 Tamtéž, s. 3 - 50.

^dS Ferdinand Břetislav Mikovec, Hesla Čechů a osob v království české přijatých, ČČM 29, 1855, s. 518 -528; 30, 1856, s. 81 - 90.

³⁹ Josef Teige, Hesla slavných Čechů, PAM 12, 1884, sl. 562 - 563.

Ferdinand Menčík, O průpovídkách, Světozor 21, 1887, s. 787.

Čeněk Zíbrt, Nápisy ze staročeských štambuchů a památníků až do doby probuzenecké, Praha 1907.

Jaroslav G. Hrubant, Památník Jana Opsimata z let 1598 - 1620, ČČM 40, 1916, s. 123 - 130.

František Hrubý, Moravské památníky z doby předbělohorské, ČČM 49, 1925, s. 196 - 233.

Johann Heindrich, Ein Album aus den J. 1625 - 1666, Politik, 20. 11. 1889, č. 321; F. T., Das Stammbuch eines böhmischen Studenten in Wittenberg und Prag vom Jahre 1576, in: Tamtéž, 27. 11. 1897, č. 328; F. Menčík, Zwei Stammbücher (aus der k. k. Hofbibliothek), Vierteljahrsschrift für Wappen-, Siegel- und Familienkunde 32, 1904, s. 389 - 520; Josef Vávra, Štambuch br. Matouše Tita, krajana a spolužáka Komenského v Herbornu 1611 - 1612, ČČM 81, 1907, s. 64 - 69; Bertold Bretholz, Stammbücher Ossowsky und Schnuck. Das Mährische Landesarchiv. (Ausstellungskatalog Nr. 94/95), Brno 1908; Cyril Straka, Památník Václava Dobřenského, ČČM 83, 1909, s. 141 - 145, Týž, Památník Konráda Venclíka z Vrchovišť, ČČM 85, 1911, s. 272 - 273; Týž, Památník Josefa Lidla z Myslova, tamtéž, s. 273; Týž, Památník Václava Parmenidy Horažďovského na Strahově, tamtéž, s. 273 - 274; Týž, Památník Kryštofa Schillinga, tamtéž, s. 274; Týž, Památník z konce 16. stol, tamtéž, s. 274 - 275; Týž, Památník Karla Materny z Květnic, tamtéž, s. 275 -276.

Josef Smolík, „Památník" Jindřicha Dobřikovského z Malejova, PAM 12, 1884, sl. 537 - 546.

Josef Pilnáček, Památník Eziáše Jesenského z Velké Jeseně 1599 - 1631, Časopis Rodopisné společnosti 14, 1942, č. 1 - 2, s. 11 - 15; Týž, Památník Samuela Jordána ze Starého Pačkova z I. 1605 -1654, Slezský sborník 46, 1948, s. 346 - 347.

^6/ Zdeněk Kudělka - Jindřich Šebánek, Památník Odolena Pětipeského z let 1597 - 1615, Umění 3, 1955, s. 353-354.

Josef Hejnic, O památníku Floriána Vermilia, Strahovská knihovna 2, 1967, s. 71 - 88; Týž, O památníku Bohuslava Jafeta, tamtéž 4, 1969, s. 57 - 65; Týž, O památníku Jana Oršinovského z Fürstenfeldu, Zprávy Jednoty katolických filologů 11, 1969, s. 113 - 118.

Jan Martínek, Humanistica, Listy filologické 96, 1973, s. 101 - 102.

Lea Frimlová, Problematika památníků a jejich výskyt na Moravě, ČČM 106, 1987, č. 3 - 4, s. 247 -258; Táž, Památník Bernarda Diviše Petřvaldského z Petřvaldu, ČČM 76, 1991, s. 107 - 164.

Milada Svobodová, Památník Aleše zv. Kompas, Miscellane Oddělení rukopisů a starých tisků 9, 1992, s. 77-110.

Lubomír Konečný, Sir Philipp Sydney a památník Ottavia Strady, Miscellanea Oddělení rukopisů a

starých tisků 13, 1996, s. 53 - 56.

^7j Alena Richterová, Památník Jiřího Leopolda von Stadl, in: Alena Pazderová - Lucie Bonelli Conenna (edd.), Siena v Praze. Dějiny, umění, společnost, Praha 2000, s. 64 - 67.

Antonín Kostlán, Památník Georga Paula Schreibera jako pramen k českým politickým a kulturním dějinám, Studia Rudolphina 2, 2002, s. 44 - 49; Týž Jan Oršinovský z Fürstenfeldu ve světle svého „alba amicorum", in: Jaroslav Pánek (ed.), Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný Josefu Petráňovi, Praha 2004, s. 333 -343.

Emma Urbánková, Rukopisy a vzácné tisky pražské universitní knihovny, Praha 1957, s. 53 - 55.

Bohumil Ryba, Soupis rukopisů Strahovské knihovny Památníku národního písemnictví v Praze III, Praha 1979; V, 1971.

^7/ Pavel Brodský, Katalog iluminovaných rukopisů knihovny Národního muzea v Praze, Praha 2000 (č. 63, s. 76).

Blažena Hertlová, Úvod do problematiky památníků raného novověku, AUC Phil. et Hist. 5, 1975 (= Z pomocných věd historických III), s. 117 - 146.

M. Ryantová, Památníky.

Karel Porteman, Emblematic Exhibitions at the Brussels Jesuit College (1630 - 1685). A Study of the Commémorative Manuscripts (Royal Library, Brussels), Turnhout 1996.

⁸¹ Některé databáze jsou však zpoplatněny, případně je zpoplatněn přístup v lepší kvalitě.

M. Ryantová, Památníky, s. 65.

⁸³ Tamtéž, s. 63 - 64.

Theodor von Baggesen - Eduard Grupě (edd.), Blätter aus den Stammbuch Jens Baggesen's 1787 -1797, Marburg/Lahn 1893.

M. Ryantová, Památníky, s. 62 -63.

⁰⁶ M. Ryantová, Památníky, s. 110- 119.

^0/ Tamtéž, s. 111. ^oS Tamtéž, s. 112.

Tamtéž.

Peter Amelung,Die Stammbücher des 16./17. Jahrhunderts als Quelle der Kultur- und Kunstgeschichte, in: Heinrich Geissler (ed.),Zeichnung in Deutschland. Deutsche Zeichner 1540 - 1640. Staatsgalerie Stuttgart, Graphische Sammlung: Katalog zur Ausstellung 1. 12. 1979 - 17. 2. 1980, Bd. 2, 1980, s. 213. Tamtéž.

Hans Henning, Zur Entstehung und Inhalt der Stammbüche des 16. Jahrhunderts, in: Wolfgang Klose (ed.), Stammbücher des 16. Jahrhunderts (Vorträge gehalten anläßlich eines Arbeitgespraches vom 18. bis 20. Juni 1986 in der Herzog August Bibliothek), Wiesbaden 1989 (= Wolfenbütteier Forschungen 42), s. 33. Tamtéž.

Tamtéž, s. 110.

⁹⁵ Tamtéž, s. 67 - 98.

K pojmu „páni a přátelé" blíže Jindřich Hospaska, Jindřich starší ze Švamberka a jeho sociální okolí, České Budějovice 2013 (= Bakalářská práce), s. 48 - 49, též Petr Maťa, Svět české aristokracie (1500 -1700), Praha 2004, s. 641 - 645.

M. Ryantová, Památníky, s. 185 - 186.

Tamtéž, s. 186.

^9/ Tamtéž.

Tamtéž, s. 187.

Tamtéž, s. 188. Vzhled vazby se v průběhu doby měnil a zatímco v renesanci byly slepotiskem zdobené celé plochy, v baroku se na vazbách objevovaly jen zlaté linky po obvodu, s ornamenty v rozích. Tamtéž.

Tamtéž: Např. památník Jana Plave z Plauven (Umělecko-průmyslové muzeum v Praze, sign. E 14777), Jana Jiřího z Vartenberka (Universitätsbibliothek Erfurt, sign. Dep. Erf. CE 8° 28).

Tamtéž, s. 192.

Tamtéž, s. 207.

^10j K jednotlivým druhům papíru blíže M. Ryantová, Památníky, s. 206 - 210. Odtud jsou čerpány i následující informace a literatura.

¹⁰~ Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, sign. Cod. Guelf. 265.6 Extrav.

^10:5 Památník Johannesa Frenzela, Universitätsbibliothek Leipzig, sign. Rep. IV 88d („M. Johannes Frenzelius, Annaemontanus, s. Theol Stud. et Albihujus, 1646"). Tamtéž.

M. Ryantová, Památníky, s. 194. Tamtéž, s. 195.

Tamtéž, s. 216.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 239.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 216 - 228.

Tamtéž, s. 239-240.

Tamtéž, s 248.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 253.

““Tamtéž, s. 253, 291.

Tamtéž, s. 253.

_x . , v

Tamtéž, s. 260

Tamtéž, s. 260-261.

Tamtéž, s. 263.

Tamtéž, s. 267.

Tamtéž, s. 67-98.

Např. Filip Melanchton zapsal do památníku Claude de Senarclens rok 3846 od stvoření světa, Gottfried Berholz datoval svůj zápis rokem 5573. Tamtéž.

Tamtéž. Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, sign. 154.18 Ethica, s. 67 - 68.

¹²⁰ Tamtéž, s. 273.

Tamtéž, s. 276.

^lj0 K iniciálovým záznamům blíže Max Lobe, Wahlsprüche, Devisen und Sinnsprüche Deutscher Fürstengeschlechter des 16. und 17. Jahrhunderts, Leipzig 1883; Friedrich-Carl Freiherr von Stechow Lexikon der Stammbuchsprüche. Stachow's Stammbuchsprüche-Schlüssel (S.S.S.S), Neustadt/Aisch 1996. Tamtéž.

Tamtéž, s. 277.

^lj2 Tamtéž, s. 279.

Tamtéž.

^lj~ Tamtéž, s. 280.

Tamtéž, s. 283.

Tamtéž, s. 284.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 284-285.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 285-286.

Tamtéž, s. 287.

Tamtéž, s. 294-299.

Tamtéž, s. 292.

. , v

^{1 5} Tamtéž, s. 293.

110

-r

Tamtez.

Tamtéž, s. 304.

¹⁴⁰ Tamtéž, s. 305.

Tamtéž, s. 304.

Tamtéž, s. 300-301.

Tamtéž, s. 301.

Tamtéž.

Tamtéž.

' Tamtéž.

^15:5 Tamtéž, s. 306.

119

Tamtéž, s. 307.

120

Tamtéž. Např: Andreas Alciatus, Emblematum libellus, Paris 1542.

121

¹⁵⁰ lohani Posthii Germershermii Tetrastcha in Ovidii Metamor[phoses] Lib[ri] XV. Schoene Figuren, ausz dem fuertrefflichen Poeten Ouidio, allen Malern, Goldtschmiden, vnd Bildthauwern, zuo nutz vnnd guotem mit fleisz gerissen durch Vergilium Solis, vnd mit Teutschen Reimen kuortzlich erkleret, dergleichen vormals im truck nie auszgangen, Francofurti ad Moenum 1563. Tamtéž.

122

Neuwe Biblische Figuren, des Alten vnd Neuwen Testaments, geordnet vnd gestellt durch den furtreiflichen vnd Kunstreichen Johan Bockspergern von Saltzburg, den jungem, vnd nach gerissen mit sonderm fleisz durch den Kunstwerstendigen vnd wolerfarnen Josz Aman von Zurych. Allen Künstlern, als Malern, Goltschmitten, Bildhauwern, Steinmetzen, Schreinern, etc. Fast dienstlich vnd nützlich. Gedruckt zu Franckfurt am Mayn, durch Georg Raben, Sigmund Freyerabend, vnd Weygand Hanen Erben. M.D.LXIIII - Herzogin Anna Amalia Bibliothek Weimar, sign Stb 358. Tamtéž.

123

Aesophyrigys Fabulae, elegantissimis inconibus veras animalium species ad viuum adumbrantes, loanis Posthii Gemershemii Tetrastichis illustratae. Schöne kunstreiche Figuern vber alle Fabeln Esopi allen Studenten Malern Goldschmiden vnd Bildhauwern zu nutz vnd gutem mit fleiß gerissen durch Vergilium Solis so sein letzter Rissz gewest vnnd mit Teutschen Reimen kürtzlich erklärt dergleichen vormals in Truck nie auszgangen. Durch Hartman Schopper Neuwmarck. Cum Gratia et Privilegio ad decennium, Francofurti ad Moenum MDLXVI. Tamtéž.

Tamtéž, s. 309.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 310.

Tamtéž.

Tamtéž, s. 311. Tamtéž, s. 312. Tamtéž. Tamtéž, s. 313.

129

J. Jánský, Páni, s. 390.

^1/0 Jeho sourozenci byli Benigna, Magdalena, Anna, Jan Kryštof, Anna ml.

^1/1J. Jánský, Páni, s. 352.

^1/2 Kašpar z Donína brzy po sňatku prodal své panství Straupitz i Kónigsbrück a zemřel r. 1586 zchudlý. J. Jánský, Páni, s. 391.

^1/J Panství Třeboň, Nové Hrady, Rožmberk, Libějovice a Borovany získal Petr II. ze Švamberka již v roce 1615; J. Jánský, Páni, s. 415 - 416.

^1/“ Tamtéž, s. 417.

^1/3 Tomáš V. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Praha 1882, s. 646 - 663.

130

^1/6 Stanislav Kasík - Petr Mašek - Marie Mžyková, Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, České Budějovice 2002, s. 88.

131

^1/7 J. Jánský, Páni, s. 392.

132

^1/0 Pavel Král, Ronšperské setkání, Švamberský pohřeb jako místo politické komunikace předbělohorské šlechty, Jihočeský sborník historický LXVIII, 1999, s. 293.

133

F. Tyl, Paměti, s. 134.

134

Jan Jiří ze Švamberka napsal svou první závěť již ve svých 44 letech v roce 1582. Druhou, definitivní závěť napsal v roce 1606 v 58. roce svého života. P. Král, Ronšperské setkání, s. 291 - 307.

135

V dopise datovaném 11. prosince 1600 a určeném synovi Petrovi píše, aby se vrátil domů z kavalírské cesty, neboť se obává o svůj život. „Než co se zdraví mého dotejče... že sem šest neděl pořád velmi těžce nemocen ležel... Co se pak dále jízdy tvé do Englendu dotýče... toho na náležité potřeby aby si se domu vypravil nastávajíSOA Třeboň, Cizí rody - registratura, ze Švamberka, inv. č. 423.

136

J. Jánský, Páni, s. 412.

137

^18j Druhou závětí z února 1606 určil své dva syny jako univerzální dědice. Své manželce Elišce Colonové z Felsu určil vdovský důchod, odkázal klenoty, městečko Mirotice s dvorem a dvěma mlýny a vesnice Mišovice, Minice, Kakovice, Ohaří, Kraštičky a Počapy. Tamtéž, s. 400.

138

^1S" Tomáš Třebochovský dříve sloužil na rožmberském dvoře, spolu s rožmberským dědictvím přešel, stejně jako většina dvora, do služeb Švamberků. Václav Bůžek a kolektiv, Světy posledních Rožmberků, Praha 2011, s. 268.

139

P. Král, Ronšperské setkání, s. 297.

140

SOA Třeboň, Cizí rody - registratura, ze Švamberka, inv. č. 693.

141

¹⁸ HIER RUHER IN GOTT WOHLGEBORNE HERR, HERR HAN GEORG, HERR V SCHWANBERG, HERR AUF WORLIK, RONŠPERK UND KLINGENBERG. ERSTER ERBHER DER ROSENBERGISCHEN HERRSCHAFTEN, ALS WITTINGAU, GRATZEN, ROSENBERG UND LIBJEJITZ. R. K. M. ... H ... ZUR HAID GEBOREN DEN 30. JAENER 1548. GESTORBEN IM ALTER V. 69 JAHREN DEN 15. APRIL 1617. P. Král, Ronšperské setkání, s. 297.

142

-r

Tamtez.

143

J. Jánský, Páni, s. 412.

144

Jména účastníků pohřbu Jana Jiřího ze Švamberka jsou zaznamenána na seznamu. SOA Třeboň, Cizí rody - registratura, ze Švamberka, inv. č. 694.

145

Pavel Král, Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004, s. 178.

146

Týž, Ronšperské setkání, s. 297.

147

^19j J. Jánský, Páni, s. 392.

148

¹⁹" Tamtéž. Komisi vedli Kryštof mladší z Lobkovic a Jaroslav z Kolovrat.

149

F. Tyl, Paměti, s. 133.

150

Václav Bůžek - Josef Hrdlička - Pavel Král - Zdeněk Vybíral, Věk urozených, šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha - Litomyšl 2002, s. 145 - 146.

151

J. Jánský, Páni, s. 393.

152

-r

Tamtez.

153

Zápisy se nacházejí na fol. 166r, 167r, 178r.

154

J. Jánský, Páni, s. 393 - 394.

Tamtéž, s. 394.

Tamtéž, s. 395.

Tamtéž, s. 403.

Tamtéž, s. 403-404.

^20:5 Pavel Marek (ed.), Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna, České Budějovice 2005, s. 87.

160

-r

Tamtez.

161

Jaroslav Čechura - Marie Ryantová, Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431 - 1573 a její prameny, Sborník Národního muzea v Praze, řada A - Historie, 52, 1998, s. 1 - 50. Též Jindřich Hospaska, Jindřich starší ze Švamberka a jeho sociální okolí, České Budějovice 2012 (= Diplomová práce), s. 18 - 27.

162

²⁰⁰ F. Tyl, Paměti, s. 133. Též František Palacký, Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, in: J. Charvát (ed.), Dílo F. Palackého I, Praha 1941s. 372.

163

Petr Maťa, Svět české aristokracie (1500 - 1700), Praha 2004, s. 346. Průměrný věk šlechticů dosazených do nejvyšších zemských úřadů byl v druhé polovině 16. století 39 let. Nejmladším nejvyšším úředníkem se ve svých 21 letech stal Jáchym Oldřich z Hradce.

164

J. Jánský, Páni, s. 403.

165

P. Král, Ronšperské setkání, s. 293.

166

J. Jánský, Páni, s. 404.

167

Tamtéž.

168

K okolnostem vydání Rudolfova Majestátu blíže Jiří Just, 9. 7. 1609. Rudolfův majestát. Světla a stíny náboženské svobody, Praha 2009.

169

Marie Koldinská, Každodennost renesančního aristokrata, Praha - Litomyšl 2004, s. 110.

170

Ronšperské panství zahrnovalo zámek Ronšperk s městečkem Ronšperkem, hrad Starý Herštejn (v té době již pustý) vsi Drahotín, Načetín, Hvožďany, Bělovice, Ohnišťovice, Vlkanov, Mlýnec, Otovo, Srby, Meclov, Medný Březí, Valtýřov a Pařezovo.

171

J. Jánský, Páni, s. 390.

172

²¹⁰ J. Jánský, Páni, s. 391.

173

Členy komise byli Jiří z Gutštejna, Martin Černín z Chudenic, Ambrož Bavor a Václav Truhlička z Aventina.

174

Touto hranicí byl Měděný potok, který k rybolovu měly využívat obě strany.

175

Pavel Král, Mezi životem a smrtí: Testamenty české šlechty v letech 1550 - 1650, České Budějovice 2002, s. 210-214.

176

A. Sedláček, Hrady, XI, Praha 1997, s. 63.

177

^22j F. Tyl, Paměti, s. 127. Do orlického panství patřil zámek Orlík s pivovarem a dvorem, Staré Sedlo, městečko Mirovice, vsi Kozly, Louký vír, Pukňov, Vystrkov, Šerkov, Zalužany, Lety, Žďákov s mýtem přes řeku Vltavu, Hluboký, Kostelec, Zahrádka, Jickovice, Žebrákov, Radvanov, Slavoňov, Zábrodí, Předlíčko, Letovčice, Krasice, Chrast, Valtýřov, Radava, Podskalí, Předbořice, část Kovářova, Vesce, Řemkov, Chrastice, Voděrady, platy ze vsí Lhoty Královy, Chotejřině, Petrovicích, Krchově, Kuníčku, Kavšťově, Kakovice, Mišovice, Kozařovice, Probylov, Minice, Lučkovice, Vadkovice, Huzenice, Draheničky, Nyrce, Důl, mlýny Mičan, u Let, u Chotěřinského rybníka a Slavoňovského dvora, ovčíny na Orlíku a v Holešicích, pivovary na Orlíku a u slavoňovského dvora, 50 rybníků a asi 1 200 hektarů lesů.

178

F. Tyl, Paměti, s. 130.

179

^22:5 J. Jánský, Páni, s. 392.

180

J. Hospaska, Jindřich starší ze Švamberka, s. 26.

181

J. Jánský, Páni, s. 392. Tento palác podlehl výstavbě Valdštejnského paláce v roce 1623, kdy Albrecht z Valdštejna koupil desítky parcel, na nichž pak nechal všechny stavby zbourat. Emanuel Poche - Pavel Preiss, Pražské paláce, Praha 1973, s. 31 - 32.

182

²²⁰ Tamtéž, s. 395.

183

Smlouva mezi Petrem a Vokem z Rožmberka a Hynkem a Jindřichem ze Švamberka vstoupila v platnost 9. prosince 1484. Tamtéž s. 158.

184

^2j0 Tamtéž, s. 395 - 404; též Václav Bůžek, Aliance Rožmberků, Zrinských ze Serynu a Novohradských z Kolovrat na počátku 17. století, Jihočeský sborník historický LXV, 1996, s. 10 - 15.

185

^2jl Václav Bůžek - Ondřej Jakubec - Pavel Král, Jan Zrinský ze Serynu, Životní příběh synovce posledních Rožmberků, Praha 2009, s. 30.

186

^2j2 Jaroslav Pánek, Poslední Rožmberkové, velmoži české renesance, Praha 1989, s. 285.

187

V. Bůžek - O. Jakubec - P. Král, Jan Zrinský, s. 35 - 38.

²³“ Tamtéž, s. 41.

^2j0 Tamtéž, s. 39.

Tamtéž, s. 43.

^2jl Mezi svatebními hosty byli mezi jinými také zástupce císaře Kryštof Popel z Lobkovic, Adam ze Šternberka, Ferdinand Šlik, Jáchym Oldřich z Hradce s manželkou Marií Maxmiliánou Hradeckou z Hohenzollernu a matkou Kateřinou Hradeckou z Montfortu. Na svatbě hrála rožmberská a židovská kapela, byla předváděna divadelní hra Esther zinscenovaná studenty jezuistké koleje z Českého Krumlova. Tamtéž, s. 43 - 49.

192

K této aliance blíže V. Bůžek, Aliance, s. 10 - 18.

193

Volf Novohradský z Kolovrat zastával během své politicky aktivní kariéry od roku 1599 do své smrti 17. ledna 1609 hned 3 nejvyšší zemské úřady. Byl dvorským sudím (1599 - 1602), nejvyšším sudím (1603 - 1608), nejvyšším komorníkem (1608 - 1609). F. Palacký, Přehled, s. 371 - 372.

194

V. Bůžek, Aliance, s. 11. Volf Novohradský z Kolovrat předtím často na vzájemných setkáních nebo pomocí korespondence informoval Jana Jiřího ze Švamberka o válečném dění v Uhrách či o dvorské a úřednické činnosti Praze, několikrát mu dokonce půjčil peníze.

195

Tamtéž, s. 49, též Václav Hadač - Josef Hanesch - Vladimír Hašek, Průvodce po archivních fondech, svazek 2, Praha 1958, s. 58. Statky byly prodány později, oficiálně spadly do královského majetku až v roce 1602.

196

K rožmbersko-orsiniovským smlouvám blíže J. Pánek, Poslední Rožmberkové; V. Bůžek a kol., Světy, s. 12-14.

197

J. Jánský, Páni, s. 396.

198

²⁴" V. Bůžek, Aliance, s. 15.

199

^24:5 J. Pánek, Poslední Rožmberkové, s. 285.

200

Tamtéž, s. 16.

201

V. Bůžek a kol., Světy, s. 606.

202

²⁴⁰ J. Pánek, Poslední Rožmberkové, s. 17.

203

Po Vintířově smrti v prosinci 1604 dosadil Volf Novohradský na uvolněné místo Zikmunda Zígla z Chocemic. Tamtéž.

204

Tamtéž, s. 631.

205

V. Bůžek, Světy, s. 554.

206

Jan Zrinský ze Serynu se ujal majetků 21. listopadu, Jan Jiří ze Švamberka 28. listopadu roku 1611.

207

Tamtéž, s. 556. Později bylo tělo i s dřevěnou rakví přeloženo do cínové rakve, vybaveno pečetidly, prstenem a mečem a zaletováno. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 633.

208

Vpředu šlo 200 sedláků, za nimi byl nesen černý kříž, poté šlo 60 pacholátek, 10 třeboňských měšťanů, rožmberští dvořané, rytíři Fridrich ze Svejnochu a Jan Jeřábek z Frankenleben, za nimi 10 katolických a 10 evangelických kněží následováni devíti kněžími bratrskými s deseti muzikanty a zpěváky, za nimi pán Zdeněk Lev Kavka z Říčan následován rožmberskou čeládkou, dvěma rytíři, Voldřichem Svatkovským z Dobrohoště a Melicharem Kolichrajterem, vladykou Kryštofem Karlem ze Svárova, pánem Jiříkem z Ejberka a bratry Janem a Petrem Malovci následováni Pavlem Malovcem a Jetřichem Malovcem, nesoucím praporec s erbem Ursinů, za kterým vedli Ctibor Vrchotický a Jozue Kořenský černě oděného koně, za nimi nesl druhý praporec s rožmberským erbem obráceným dolů Jan Bejšovec, Lukeš a Jiřík Kořenští vedli druhého černě oděného koně s obrácenými rožmberskými erby, třetí praporec nesl Hanuš Loubský následován třetím černě oděným koněm vedeným Petrem Boubínským a Fridrichem Votíkem. Další, čtvrtý praporec nesl Erazim z Redern následován Václavem Žantovským a Vilémem Holzaurem, kteří vedli smutečního koně, jehož ocas držel starý maštalíř Mátl. Za nimi kráčela rožmberská kapela (bubeník a 12 trubačů), následována na koni jedoucím Hynkem Frokštejnem v rožmberské zbroji a koněm v kyrysu bez jezdce, vedeným Voldřichem Kalenicem a Jiříkem Staškem z Cidliny. Za nimi jel další jezdec, Hans Ulrych Resch, následován rožmberským šikovatelem Petrem s obrácenou halapartnou a bubeníky s pištcem. Za nimi nesl černý pěchotní praporec Emanuel della Franca, pán z Liebersalu. Z ním šel Jan Lukan s mládencem, místodržící rožmberského domu Kašpar Ender ze Šechova a Hynek Čáslav z Podole, následováni samotnou rakví s Petrem Vokem z Rožmberka. Rakev neslo 24 osob rytířského stavu. Na každé straně rakve šlo 25 úředníků z rožmberských panství doprovázených vojáky s mušketami. Hned za rakví, na nejčestnějším místě, šel Jan Jiří ze Švamberka se syny Petrem II. a Adamem, všichni se smutečně zahalenými tvářemi. Za nimi šel Petr Vok Švihovský, falcký kurfiřt Friedrich V., Achatius z Donína, Jindřich Julius Brunšvický, Gotthard ze Štarhenberka, Hans Wilhelm z Celkingu, Karel Minsterberský, maršálek z Berbistorfu a Jan Jiří Krnovský. Za těmito zástupci evropské aristokracie následovali Václav Malovec Chvalesovský, Václav Kořenský, manželka Jana Jiřího ze Švamberka Alžběta Švamberková z Felsu s Ondřejem Mrakšem, za kterými šla dcera Jana Jiřího Benigna, Anna Maxmiliána z Oppersdorfu, manželka Petra II. ze Švamberka, Petr a Pavel Holzauerové, 24 členek bývalého rožmberského fraucimoru následováni vyslanci z Českých Budějovic, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Tábora, Písku a Vodňan. Průvod uzavíral dav neurozených osob třeboňských i přespolních. Tamtéž, s. 634 - 637.

209

P. Král, Smrt, s. 201.

210

²⁶~ J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 637.

211

V. Bůžek, Světy, s. 565.

212

J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 637.

213

Tamtéž, s. 638-639.

214

Jan Zrinský na cestě ve vysokém sněhu prochladl a vážně onemocněl, což mohlo být příčinou jeho blízkého úmrtí.

215

J. Jánský, Páni, s. 405.

216

^2/0 V. Bůžek - O. Jakubec - P. Král, Jan Zrinský, s. 163.

217

V. Bůžek, Světy, 565.

218

^2/2 J. Jánský, Páni, s. 405.

219

^2/J Syn Zdeňka Popela z Lobkovic, kmotřenec Petra Voka z Rožmberka, měl dostat 3000 kop grošů míšeňských, synové Slavatovi 9000 kop, Adam ze Šternberka 4000 kop, syn Václava Budovce z Budova měl získat 4000 kop. Anna Kubíková, Závěti Petra Voka z Rožmberka, in: Archivům Trebonense 12, 2011, s. 127-148.

220

^2/" Největším břemenem v závěti Petra Voka byla z nadačních činností stavba českobratrského gymnázia pro 40 stipendistů v Soběslavi. Na ni dohlížel Jan Jiří společně se svým synem Petrem a s předním představitelem českobratrské církve Václavem Budovcem z Budova. Škola byla slavnostně otevřena 30. listopadu 1614. V. Bůžek, Světy, s. 401

221

Závěť Petra Voka z Rožmberka přikazovala každoročně rozdávat na sv. Otmara chudým třeboňským obyvatelům 2 kopy grošů českých a 4 postavy černého sukna. Nezbytná péče o špitály na Zvíkově, v Milevsku, Miroticích, Mirovicích, Třeboni, Nových Hradech, Kaplici, Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Trhových Svinech, Stropnici a Velešíně stálo švamberskou pokladnu také nemalé peníze. Dále se pro chudé topilo každý čtvrtek v třeboňské lázni, což stálo ročně 3 kopy českých grošů. A Kubíková, Závěti.

222

^2/6 V. Bůžek, O. Jakubec, P. Král, Jan Zrinský, s. 159.

223

^2/7 Tamtéž, s. 160.

224

-r

Tamtez.

225

^2/9 Tamtéž, s. 161.

226

Rakev zhotovil pražský konvář Valtin Hólman, Tamtéž, s. 164.

227

-r

Tamtez.

228

Tamtéž, s. 165

229

V. Bůžek, Aliance, s. 19.

230

^2S" Soupis hostů ani popis smuteční slavnosti nejsou k dispozici, lze ovšem očekávat, že pohřeb Jana Zrinského ze Serynu se příliš nelišil od pohřbu Petra Voka z Rožmberka, který se uskutečnil jen o několik měsíců dříve. V. Bůžek - O. Jakubec - P. Král, Jan Zrinský, s. 167.

Tamtéž, s. 169-170.

Tamtéž, s. 171.

Tamtéž, s. 172.

K náhrobku blíže tamtéž, s. 177 - 186.

235

Při hostině byli zkonzumováni dva voli, dvě krávy, čtrnáct telat, třicet ovcí, patnáct jehňat, třicet krůt, tři sta slepic, osm kusů vysoké zvěře, dvanáct králíků, několik desítek drobných ptáků, množství pstruhů, platýzů, lososů, okounů, lipanů, štik a kaprů. Z ovoce mohli smuteční hosti ochutnat citrony, pomeranče, fíky a olivy. Pokrmy byly dochucovány šafránem, pepřem, zázvorem, hřebíčkem, muškátovým květem, skořicí, mandlemi, rozinkami, cukrem a perníkem. Pilo se rakouské, rýnské a uherské víno. Tamtéž, s. 176-177.

236

Tamtéž, s. 175.

237

Václav Bůžek - Josef Hrdlička a kol., Dvory Velmožů s erbem růže, Praha 1997, s. 97.

238

Tamtéž, s. 187.

239

V. Bůžek - J. Hrdlička - P. Král - Z. Vybíral, Věk, s. 208 - 211.

240

Tamtéž, 207-208.

241

Tamtéž, s. 214.

242

P. Mata, Svět, s. 245.

243

Tamtéž, s. 274, Pro srovnání roční výdaje Petra Voka z Rožmberka byly 17 700 kop grošů českých. Tamtéž.

244

Srov. v tabulce P. Maťa, Svět, s. 224.

245

Dluhy Viléma z Rožmberka dosahovaly na konci jeho života výše 348 368 kop grošů českých. Tamtéž.

246

V. Bůžek - J. Hrdlička - P. Král - Z. Vybíral, Věk, s. 210.

247

J. Jánský, Páni, s. 407.

248

^J°² SOA Třeboň, Cizí rody - registratura, ze Švamberka, inv. č. 574.

249

Tamtéž, inv č. 561, 562.

250

^J°“ Tamtéž, inv. č. 586. ^j0:5 Tamtéž, inv. č. 611

251

V. Bůžek, Dvory, s. 265.

252

^J°⁷ J. Jánský, Páni, s. 411.

253

F. Tyl, Paměti, s. 128.

254

^J°⁹ Soupis, revizi a uspořádání celého švamberského archivu provedl v roce 1616 Václav Břežan a vypracoval k němu katalog Registrum všeljakých listův, privilegiimajestátův a obdarování i zápisův Jich Milostí císařův a králův českých. Item trhův směn a smluv rozličných i jiných pamětí etc. v příčině statkův, dědin a gruntův etc. na pány z Schwanberka etc. se vztahujících a na hradě Zvíkově složených. Jeho Milosti vysoce urozeného pána pana Jana Jiřího z Schwannbergka etc. jakožto nejstaršího pána toho rodu etc. nařízení s pilností sepsáno a v pořádek uvedeno skrze Václava Březana etc. Léta Páně 1616. A načisto přepsáno dne 15. Febjruaris] Anno Domini 1617. Na Třeboni.

255

Zatímco na dvoře Petra Voka z Rožmberka sloužilo 220 - 240 osob, Jan Jiří ze Švamberka postupně zredukoval toto množství na 180 - 200 osob. Většina zrušených míst byla pouze sloučena dohromady. Jiří Kubeš, Švamberský dvůr v Třeboni v letech 1611/1612 až 1620, in: Opera historica 7, 1999, s. 462.

256

V letech 1611 - 1612 rytíř Rudolf Puš z Gamsfeldu, 1612 - 1615 Hynek Čáslav z Podolí. Tamtéž s. 452.

257

Tamtéž, s. 452-455.

258

Rožmberskou kapelu převzal Jan Jiří ze Švamberka v nezměněném složení, ale postupem doby jí zmenšoval z devíti na sedm osob. Tamtéž, s. 455.

259

Již zmíněný Tomáš Třebochovský.

260

Tamtéž, s. 454-455.

261

Tamtéž, s. 456.

262

J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 633.

263

Tato rytina je již značně poničená, nejspíše se však jedná o stejnou či podobnou rytinu, jaká zdobí přední stranu.

264

Blíže k dílu Wilhelm Kühlmann - Volker Hartmann - Susann El Kholi - Björn Spiekermann, Die Deutschen Humanisten, Dokumente zur Überlieferung der antiken und mittelalterlichen Literatur in der Frühen Neuzeit, Abteilung I: Die Kurpfalz; Bd. III: Jacob Micyllus, Johannes Posthius, Johannes Opsopoeus und Abraham Scultetus, Brepols 2010, s. 135 -138.

265

M. Ryantová, Památníky, s. 167.

266

Číslování původní knihy, tj. bez dodatečně vevázaných listů.

267

Tyto erby se nacházejí na foliu 44,107,

268

³²' M. Ryantová, Památníky, s. 167 - 168,172, 303, 310.

269

Některé rytiny jsou vybarvené poměrně zručně, jiné méně.

270

V první polovině se jich však nachází podstatně méně (Fol. 20r₍ 23r, 71r) než v druhé (Fol. 381r, 381v, 383r, 384r, 386r, 387v, 388r, 388v, 389r, 392r₍ 393r, 396r, 399r, 400r, 401r, 460r, 460r). Nápadné je seskupení chronogramů mezi folii 381 - 401. Jsou nejspíše dílem jednoho autora i podle písma.

271

M. Ryantová, Památníky, s. 273.

272

Fol. 26r - 28v, 30r - 31v, 35r - 36v, 39r, 39v, 41r, 41v, lllr - 112v, 114r - 115r, 118r, 118v, 120r -12lv, 126r, 126v, 127v, 207r, 219r- 220r, 377r, 463r, 463v.

273

Fol. 79r, 81 v, 84r, 84v, 109r, 115v, 151r (zápis datován 1807), 271r, 281v, 327r, 446r, 493r.

274

Fol. 169r, 183r, 184v, 207v, 225v, 326v, 387r a 418r.

275

Vyříznuté listy jsou před folii 13r, 18r, 337r, 486r, 487r.

276

V jednotlivých řádkách lze přečíst „Ad", „soli", „den".

277

Zápisy jsou psané v letech 1723, 1724, 1728, 1729, 1731, 1737 (3 zápisy), 1738 (2 zápisy), 1739, 1740, 1741 (2 zápisy), 1745 (2 zápisy), 1749.

^JJ~ Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, Matriky katolické, Praha I Staré Město, Kostel Panny Marie na Louži, sign. PML 07, fol. 4. Viz snímek č. 7 na internetové adrese http://amp.bach.cz/pragapublica/Zoomify.action;jsessionid=69404344657F944ADE53391928C20FA7?sc anlndex=0&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29 %2885196%29%29.

278

Vojtěch Krušina ze Švamberka, člen zednářské lóže, bydlící v Jesenici, i Terezie Čermáková byli tou dobou poddaní na panství Vysoký Chlumec..

279

„Do stavu svátého manželstva [j]sem vstoupil léta páně 1769 dne 25ho měsíce Září. Svou manželku Terezii vlastní dceru pana Jana Čermáka, měšťana a spoluradního královského věnného města Mělníka. A na hlavním městě Pra[ž]ském v Nejsvětější Rodičky boží v chrámu Páně tak nazvaném na loži v Starým městě kopulírováni [j]sme byli. Ve jménu páně."

280

^jj6 Petr Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Praha 2008, I, s. 508 - 509.

281

Zápisky jsou psané v letech 1797, 1800, 1805, 1807, 1808, 1809, 1810, 1811, 1812. Vždy pouze jeden každý rok.

282

František zde vystupuje jako „držitel statku Pruchynovského”. Nejspíše se jen podepsal některému ze svých bratří.

283

^j41 Erby jsou určovány především podle Milan Mysliveček, Erbovník 1 -2, aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví, Praha 1997; Martina Hrdinová, Erby ctihodné šlechty slavného Království českého, edice a analýza erbovníků české šlechty z 80. let 17. století, Praha 2013; J. A. Tyroff, Wappenbuch der oestereichischer Monarchie I -XXXII, Nürnberg 1831-1872.

^j42 Eliška Švamberková z Donína ( ? - 1592), první manželka Jana Jiřího ze Švamberka. J. Jánský, Páni, s.

284

^j4j Alžběta Švamberková rozená Colonová z Felsu ( ? - 1616), druhá manželka Jana Jiřího ze Švamberka. Tamtéž.

³⁴“ Nepodařilo se dohledat.

285

^j53 Hedwiga rozená z Braunschweigu - Lünebrugu ( ? - 1602), nejspíše manželka Julia z Braunschweigu -

286

Lüneburku. Wilhelm Havemann, Geschichte der Lande Braunschweig - Lüneburg, II, Göttingen 1855, s.

287

383, 418.

288

http://www.google.de/books?id=FXglAAAAQAAJ&printsec=frontcover&dq=editions:0iwluSe5u3nWLM2

289

6hzOfU4#v=onepage&q&f=false.

290

^j56 Gott gebe Gnade Heil und Segen. Tamtéž, s. 88, 118.

291

Hilf mir durch Gnade. Tamtéž, s. 115.

292

^j5° Jindřich Dietrich von Zauschwitz (?-?), německý šlechtic (?). J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 866.

293

^j59 Alle meine Hoffnung Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 15.

294

Nepodařilo se dohledat.

295

^j61 Meine Hoffnung zu Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 157.

296

^j62 HilffGott mit Freuden. Tamtéž, s. 112.

297

^j6j Nepodařilo se dohledat.

298

^j6" Der Herr wird's wohl machen. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 53.

299

Johann Christoph Gatterer, Der Aurchlauchtigen Welt zum drey und draisigstenmal nau vermehrten und verbesserter Geschichts - Geschlechts - und Wappen - Kalender auf das Jahr 1765, s. 62 - 63.

300

Allein Gott die Ehre/Anfang gedenk das Enď. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 8.

301

Gott Ist mein Trost. Tamtéž, s. 94.

302

Trou, schau, wem. Tamtéž, s. 228.

303

^j69 Gedenke an das Ende/Gott allein die Ehre. Tamtéž, s. 83.

304

^J/0 Albrecht Globnar z Globenu na Puchlovicich (?)(?-?), hejtman hradu Loketského, 1571 - 1586

305

vrchní hejtman v Jáchymově. Ottův slovník naučný X, s. 197.

306

^3/1J. A. Tyroff, Wappenbuch, IV, fol. 20.

307

^J/2 Nepodařilo se dohledat.

308

^J/J Nepodařilo se dohledat.

Wie Gott Will. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 254.

309

Herr, frühe zu seligem Sterben. Tamtéž, s. 110.

310

^J/6 Nepodařilo se dohledat.

311

^J/7 Christus mein Sieg/Christus meine Stärke/Christus mea solus. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 40.

312

^J/° Nepodařilo se dohledat.

313

^J/9 Hindurch mit Gott/Hilf mir Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 115.

314

Nepodařilo se dohledat.

315

^jS1 Nepodařilo se dohledat.

316

^jS2 Hilf Gott aus Not. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 110. ^jSj Nepodařilo se dohledat.

317

^jS" Gott wirďs geben/Gottes wille geschehe/Gottes Wort gilt. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s.

318

105.

319

^jSo Nepodařilo se dohledat.

320

^jS6 Alles nach Gottes Willen. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 17.

321

Nelze určit.

322

^jSo Gott allein Angang und Ende. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 95.

323

^jS9 Nepodařilo se dohledat.

324

^j90 Hilf mir mein Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 115.

325

^j91 Nepodařilo se dohledat.

326

Jiří Kinecký z Ronova (?)(?-?), český šlechtic, účastník stavovského povstání 1618 - 1620. T. V. Bílek, Dějiny, s. 307.

327

^j9j Hilf Gott zu Glück. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 113.

328

Jeden ze členů rodu z Hardeggu. Nepodařilo se blíže dohledat.

329

Jáchym z Ortenburgu (1530 - 1600), neměcké hrabě. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 829.

330

⁴⁰⁰ Nepodařilo se dohledat.

~⁰¹ Alžběta (Eliška) Popelová z Lobkovic (?-?), od 17. 9. 1581 manželka Kryštofa Popela z Lobkovic.

331

Kasík - P. Mašek - M. Mžyková, Lobkowiczové, s. 87.

332

Gotte s Verfügen, mein Gnügen/Gott vertraue mit Geduld/ Gottes Vorsehen muß geschehen/ Gott und mein Glück. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 103.

333

~⁰³ Václav z Říčan na Hořovicích a Mnichu ( ? - 1596), český šlechtic, od 1571 hejtman podbrdského kraje, 1592 - 1596 nejvyšší sudí dvorský. Petr Mareš, Soupis přísedících komorního soudu Českého království v letech 1527 - 1620, Praha 2013, s. 70 - 71.

334

Jan z Roupova ( ? - 1591), český šlechtic, držitel Žitenických statků. Ottův slovník naučný XXI, s. 1033.

335

^_Cb Soil's sein, bleib' vergnügt. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 217.

336

Nepodařilo se dohledat.

337

"°⁷ Jan Zrinský ze Serynu (1565 - 1612), uherský šlechtic, synovec posledních Rožmberků a jejich dědic. V. Bůžek - O. Jakubec - P. Král, Jan Zrinský ze Serynu.

“^Oo Milan Mysliveček, Erbovník 2, aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví, Praha 1997, s. 220.

“°⁹ Jiří Petr ze Švamberka ( ? - 1608), člen Přimdecko - třebelské větve, císařský kráječ, 1605 hejtan Plzeňského kraje. J. Jánský, Páni, s. 503.

338

Milan Mysliveček Erbovník, aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví, Praha 1993, s. 57.

339

¹¹ Hynek z Roupova ( ? - po 1603), rožmberský dvořan. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 837.

340

"¹² Jan Šebestián ze Švamberka ( ? - 1615), 1609 hejtman plzeňského kraje, poručník synů Jiřího Petra ze Švamberka. J. Jánský, Páni, s. 478 - 483, 503.

341

Gott mein Heil und Erbteil. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 96.

342

M. Mysliveček, Erbovník, s. 57.

343

Nepodařilo se dohledat.

344

15 http://de.wikipedia.org/wiki/Pallandt.

345

Cum Deo. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 33.

346

Jindřich VII. z Ortenburgu (1556 - 1603), Bavorský šlechtic, protestant.

http://de.wikipedia.org/wiki/Fleinrich_VII._%280rtenburg%29

347

Jan Vilém I. ze Švamberka a na Boru ( ? - 1590). J. Jánský, Páni, s. 351.

348

“²⁰ Gott schickťs nach Güte. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 99.

349

“²¹ M. Mysliveček, Erbovník, s. 57.

350

“²² Jaroslav Hasištejnský z Lobkovic ( ? - 1586). S. Kasík - P. Mašek - M. Mžyková, Lobkowiczové, s. 71.

351

Lieb haben in Ehren kann niemand wehren. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 146.

"²⁴ Linhart Colona z Felsu (1565 - 1620), český šlechtic, původem z Tyrol, 1609, 1611, 1618 - 1620 velitel stavovského vojska. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 790.

352

"²³ M. Mysliveček, Erbovník, s. 8.

353

“²⁶ Nepodařilo se dohledat.

~²⁷ M. Mysliveček, Erbovník, s. 55.

“^2o Jaroslav z Kolovrat na Petrohradě (Petršpurce) a Rabštejně nad Střelou ( ? - 1595) český šlechtic, 1557 - 1569 hejtman žateckého kraje, od 1570 zemský fojt Dolní Lužice. P. Mareš, Soupis, s. 53.

~²⁹ M. Mysliveček, Erbovník, s. 27.

354

“³⁰ Nepodařilo se dohledat.

355

“³¹ Nepodařilo se dohledat.

356

“^j2 Nach Wahl will's Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 176.

357

Jan starší Strojetický ze Strojetic (?)(?-?), český rytíř. J. Pánek (e<±), Václav Břežan, Životy, s. 848. Jindřich Burkhard z Pappenheimu, bavorský šlechtic. Bližší informace se nepodařilo dohledat.

J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch in einer neuen, voiIstädig geordneten undreich vermehrten Auflage mit heraldischen und sistorisch - genealogischen Erklärungen. Hoher Adel II. Rheie, taf. 63.

~³⁶ Nepodařilo se dohledat.

~³⁷ Nepodařilo se dohledat.

358

“^JO Jede ze členů rodu Štampachů ze Štampachu, nejspíše Jan Rejchart ( ? - 1618) nebo Jan Jindřich ( ? -? ). Ottův slovník naučný XXIII, s. 760. Nepodařilo se blíže dohledat.

“^j9 Oldřich Španovský ze Španova a na Lišově ( ? - 1609), český šlechtic. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 851.

“⁴⁰ Nepodařilo se dohledat.

359

“⁴¹ Fata data manet immota. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 73

360

M. Myslivečer, Erbovník, s. 8.

“^4j Jan Sezima ze Sezimova Ústí ( ? - 1617), český šlechtic, 1589 - 1606 hejtman litoměřického kraje, od 1596 nejvyšší dědičný kráječ, 1604 nejvyšší berník, 1610 - 1611 nejvyšší sudí dvorský, od 1611 nejvyšší a dědičný kráječ, od 1611 nejvyšší komorník. P. Mareš, Soupis, s. 72.

“⁴“ M. Myslivečer, Erbovník, s. 50.

361

“⁴³ Heřman z Říčan na Kosově Hoře ( ? - 1613), 1576 - 1605 hejtman vltavského kraje, 1598 nevyšší berník. P. Mareš, Soupis, s. 68.

362

“⁴⁶ M. Myslivečer, Erbovník, s. 49.

363

~⁴⁷ Pavel z Říčan ( ? - 1627), český šlechtic, 1600 - 1617 hejtman prácheňského kraje, stavovský direktor. P. Mareš, Soupis, s. 44.

364

~⁴° M. Myslivečer, Erbovník, s. 49.

365

~⁴⁹ Zbyněk Berka z Dubé (? -1606), český šlechtic, od 1592 pražský arcibiskup. F. Palacký, Přehled, s. 371.

366

"⁵⁰ M. Myslivečer, Erbovník, s. 3.

367

Nepodařilo se dohledat.

368

"⁵² M. Myslivečer, Erbovník, s. 3.

369

Nelze určit.

370

⁰ Nepodařilo se dohledat.

371

Nepodařilo se dohledat.

372

~⁶² Martina Hrdinová, Erby ctihodné šlechty slavného království českého, edice a analýza erbovníků české šlechty z 80. let 17. století, Praha 2013, s. 349.

373

Nepodařilo se dohledat.

374

Jindřich Matyáš z Thumu na Velíši (1567 - 1640), český šlechtic, protestant, 1611 - 1617, 1619, 1620 karlštejnský purkrabí, 1617 - 1618 dvorský sudí, 1609, 1611, 1618 - 1620 velitel stavovského vojska, jeden z předních členů stavovské opozice v Čechách. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 856.

375

"^S9 M. Hrdinové, Erby, s. 586.

376

Nepodařilo se dohledat.

377

Kryštof Vilém Zelking ze Zelkingu (Celtinku) (? — ?), hornorakouský šlechtic. Marie Koldinská - Petr

378

Maťa, Deník rudolfínského dvořana, Adam mladší z Valdštejna 1602 - 1633, Praha 1997, s. 435.

379

~'² Alles durch Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 4.

380

“^/3 Nepodařilo se určit.

"⁷⁴ Jan ze Schönburgu (?-?), rytíř z rozvětveného německého rodu, jehož genealogie není zcela jasná. M. Koldinská - P. Maťa, Deník, s. 426.

381

Gott mein Schutz/Gott meine Seligkeit. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 96.

“^/6 Nepodařilo se dohledat.

“^/7 Spes mea unico Christus. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 215.

“^/0 Ignác Václav Leopold Krušina ze Švamberka.

382

František B. Krušina ze Švamberka.

383

Nepodařilo se dohledat.

384

Nepodařilo se dohledat.

385

“^S6 Nepodařilo se dohledat. “^S7 Nepodařilo se dohledat. “^S8 Nepodařilo se dohledat.

386

http://de.wikipedia.org/wiki/Gleichen_%28Adelsgeschlecht%29

387

Nepodařilo se dohledat.

388

Nepodařilo se dohledat.

389

"⁹⁶ Mein Wort. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 162.

390

Nepodařilo se dohledat.

391

Jan Křinecký z Ronova (?-?), český šlechtic. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 814.

392

M. Hrdinová, Erby, s. 425.

393

Nepodařilo se dohledat.

394

^d0j Ein treues Herz ist Ehren wert. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 70.

395

⁵⁰" Jindřich purkrabí z Donína (?-?), český šlechtic, císařský plukovník. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s.792; T. V. Bílek, Dějiny, s. 83.

396

^D°³ Dietrich z Lamberka (?-?), korutanský šlechtic. P. Marek (ed.), Svědectví, s. 630.

397

M. Hrdinová, Erby, s. 543.

398

Nepodařilo se dohledat.

³°° Nepodařilo se dohledat.

399

Gott gebe gnade/Ganz gib Glanz/Geduld gib Glück. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 88.

400

Nepodařilo se dohledat.

401

⁵¹¹ M. Hrdinová, Erby, s. 557.

402

Lazar Schwendi (?-?), habsburský důstojník, podplukovník pasovské pěchoty. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 845.

403

http://de.wikipedia.org/wiki/Lazarus_von_Schwendi

404

Nepodařilo se dohledat.

405

Jaroslav purkrabí z Donína, český šlechtic, 1611 -1613 opat v Neuzelle. M. Koldinská - P. Mata (edd.), Deník, s. 405.

406

Nelze určit.

407

³¹⁷ Abrahám II. purkrabí z Dohny (1561 - 1613), šlechtic za Slezské linie purkrabích z Dohny, diplomat a dvořan Rudolfa II., prezident české komory. M. Koldinská - P. Maťa (edd.), Deník, s. 405.

408

Nepodařilo se dohledat.

409

Nepodařilo se dohledat.

410

³²⁰ Nepodařilo se dohledat.

411

³²¹ Nepodařilo se dohledat.

412

Nepodařilo se dohledat.

413

Christus mein Trost/Christi Marter Tod. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 40.

³³⁶ Nepodařilo se dohledat.

³³⁷ Nepodařilo se dohledat.

Gott wende mein Unglück/Gottes Wille mein Vergnügen/ Gottes Wille mein Vertrauen/ Gottes Wort mein Vertrauen. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 106.

³³⁹ Nepodařilo se dohledat.

³⁴⁰ Wie Gott Will/ Wie Gottes Wille. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 254.

414

³⁵~ Amicus armo armis arcendo. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 1.

³⁵³ Jindřich z Brandtu (?-?), člen šlechtického rodu usedlého v alpských zemích. M. Koldinská - P. Maťa (edd.), Deník, s. 403.

415

Nepodařilo se dohledat.

416

Nepodařilo se dohledat.

417

³⁵⁰ Alles duch Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 4.

418

Wolf Albrecht Perglar z Perglasu (?-?), český rytíř, po bitvě na Bílé hoře emigroval. T. V. Bílek, Dějiny, s. 423.

419

Adam Předenice z Předenic na Dešenicích ( ? - 1603), český rytíř. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 834.

420

Jindřich Domináček z Písnice ( 1555 - 1608) český rytíř (jeho stav byl součaníky zpochybňován), doktor práv, 1582 - 1587 rožmberský kancléř, 1593 - 1601 královský prokurátor, 1601 - 1608 místokancléř Království českého. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 791.

421

Nepodařilo se dohledat.

422

²⁶³ Jindřich z Logau (?-?). 1620 - 1625 velkopřevor maltézského řádu, zemský hejtman v Kladsku. P. Marek (ed.), Svědectví, s. 632.

423

Otta z Donína (?-?), český šlechtic, při pobělohorských konfiskacích přišel o dvě třetiny majetku, 1631, po návratu při saském vpádu o majetek celý. T. V. Bílek, Dějiny, s. 84.

424

^36:5 Allein meine Hoffnung zu Gott/All mein Hoffen zu Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 15.

425

Gott ist mein Trost. Tamtéž, s. 94.

426

Gott allein mein Trost. Tamtéž, s. 82.

427

Wie Gott Will /Wie Gottes Wille. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 254.

428

http://de.wikipedia.org/wiki/Bieberstein_%28Adelsgeschlecht%29

^3/0 Kryštof purkrabí z Donína (?-?), český šlechtic. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 792

^3/1 Achác purkrabí z Donína, český šlechtic, vyslanec falckého kurfiřta v českých zemích, účastnil se

pohřbu Petra Voka z Rožmberka. Tamtéž, s. 792.

429

M. Myslivečer, Erbovník, s. 12.

430

Nepodařilo se dohledat.

431

Gottfügt's zum Besten. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 87.

432

Nepodařilo se dohledat.

433

^3/6 Nepodařilo se dohledat.

^3/7 Nepodařilo se dohledat.

^3/0 Ubi virtus, ibi nobilitas. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 247.

434

^3/9 Jan Kirchmaier z Reichvic ( ? - 1640), staroměstský kupec a purkmistr. M. Koldinská - P. Mata (edd.), Deník, s. 413.

435

Allein Gott die Ehre/Allein gedenk das Enď.F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 8.

436

³⁸¹ Nepodařilo se dohledat.

437

³⁸² Gott mein Schutz/Gott meine Seligkeit. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 96.

438

Marie Saloména z Lidlova, rozená z Nostic (?-?), Vdova po Maxmiliánovi Lidlovi z Lidlova. T. V. Bílek, Dějiny, s. 328.

439

^dS“ Vilém Robmhap ze Suché ( ? - 1598), český rytíř. P. Mareš, Soupis, s. 138.

440

³⁸⁵ M. Hrdinová, Erby, s. 348.

441

³⁸⁶ Nepodařilo se dohledat.

442

³⁸⁷ HilfGott zu Ehr und Seligkeit. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 113.

443

³⁸⁸ Nepodařilo se dohledat.

444

Burkhard z Erlachu (?-?), říšský šlechtic, anhaltský rada a dvorský maršálek. M. Koldinská - P. Mata (edd.), Deník, s. 406.

445

J. A. Tyroff, Wappenbuch, III, fol. 3.

446

Nepodařilo se dohledat.

447

³⁹⁶ Nepodařilo se dohledat.

³⁹⁷ Mein Gott verlasse mích nicht. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 156.

³⁹⁰ Nepodařilo se dohledat.

³⁹⁹ Nelze určit.

448

Nepodařilo se dohledat.

449

Jan Diviš Březský z Ploskovic (?-?), český rytíř, účastník stavovského povstání 1618 - 1620, v konfiskacích roku 1623 ztartil všechen majetek. T. V. Bílek, Dějiny, s. 41.

450

Petr Vok Březnický z Náchoda na Žeroticřch (?-?), český šlechtic. M. Koldinská - P. Mata (edd.), Deník, s. 404.

451

M. Hrdinová, Erby, s. 424.

452

⁶⁰~ Mikuláš Vopršal ze Zhoře a Jetřichovic (?-?), český šlechtic, účastník stavovského povstání. T. V. Bílek, Dějiny, s. 890 - 891.

453

^60:5 Václav Počepický z Počepic (?-?), český nižší šlechtic, 1583 hejtmanem na Orlice, rada komorního soudu. Ottův slovník naučný IXX, s. 988.

454

Gott allzeit. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 83. Písmena GA jsou oddělena písmeny I, keré však nejspíše nemají žádnou významovou funkci.

455

Theobald Švihovský z Rýzmberka na Horažďovicích a Sázavě ( ? - 1616), český šlechtic, 1609 stavovský direktor. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 855.

456

M. Hrdinová, Erby, s. 471.

457

Karel z Vartemberka na Hrubé Skále a Svijanech (1553 - 1612), český šlechtic, 1599 - 1608 hejtman boleslavského kraje, 1609 stavovský direktor. P. Mareš, Soupis, s. 93; J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 860.

458

První část devízy HMG má význam Hilf mír Gott/ Hindurch mit Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 115.

459

M. Mysliveček, Erbovník, s. 59.

460

Linhart Colona z Felsu a na Šenkenberku (1565 - 1620), český šlechtic, 1596 - 1609 hejtman žateckého kraje, 1609, 1611, 1618 - 1620 velitel stavovského vojska, člen stavovské opozice, odpůrce přijetí Ferdinanda II. za českého krále, zemřel na následky zranění z bitvy u Sinzendorfu. P. Mareš, Soupis, s. 45; J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 790; T. V. Bílek, Dějiny, s. 98.

461

Bedenke bald beizeiten, Gerechtigkeit walte. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 25, 103.

462

M. Mysliveček, Erbovník, s. 8.

463

Jan Říčanský z Říčan ( ? - 1611), český šlechtic, rožmberkský maršálek. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 842.

464

M. Mysliveček, Erbovník, s. 49.

465

Vilém starší Popel z Lobkovic (1549 - 1626), český šlechtic, 1596 - 1613 hejtman plzeňského kraje, 1611 a 1618 nejvyšší berník, stavovský direktor. P. Mareš, Soupis, s. 66.

466

⁶¹⁰ M. Mysliveček, Erbovník, s. 34.

467

Jáchym Ondřej Šlik hrabě z Pasounu, Holejče a z Lokte (1559 - 1621), 1609 defenzor, 1618 - 1619 člen direktoria, významný vůdce stavovské opozice, popraven na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621. M. Durajová - R. Smíšek (Hg.), Hieronymus der Ältere Schlick, s. 462.

468

M. Hrdinová, Erby, s. 574.

469

Václav Vilém z Roupova na Trnovanech a Žitenicích (1580 - 1634), českýc šlechtic, 1609, 1611, 1618, 1619 stavovský direktor, 1618 - 1619 prezident direktorské vlády, 1619 - 1620 nejvyšší kancléř Království českého. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 837.

470

M. Mysliveček, Erbovník, s. 48.

471

^62j Václav Budovec z Budova (1551 - 1621). Český šlechtic, politik, diplomat a spisovatel. Nekatolík, vedoucí postava protikatolické opozice. Popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Noemi Rejchrtová, Václav Budovec z Budova, Praha 1984.

472

⁶²" M. Hrdinová, Erby, s. 403.

473

Jiřík Gerštorf z Gerštorfu ( ? - 1613), český rytíř, 1598 - 1608 hejtman chrudimského kraje. P. Mareš, Soupis, s. 111.

474

M. Hrdinové, Erby, s. 408.

475

Matyáš Štampach ze Štampachu (1545 - 1615), český rytíř, 1593 - 1611 hejtman slánského kraje. P. Mareš, Soupis, s. 144.

476

M. Mysliveček, Erbovník, s. 56.

477

Nepodařilo se dohledat.

478

^6j0 Mikuláš Beřkovský ze Sebířova (?-?), účastník stavovského povstání 1618 - 1620, po 1623 odsouzen ke ztrátě třetiny jmění. T. V. Bílek, Dějiny, s. 20 - 21.

479

⁶³¹⁶³¹ M. Hrdinové, Erby, s. 439.

480

Nepodařilo se dohledat.

481

³³ Jiřík Vančura z Řehníc na Valečově ( ? - 1615), český šlechtic, 1609 stavovský direktor. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 860.

482

Gott wolle stutzen alle falschen Herzen. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 106. Poslední část zkratky, písmeno H, je zde nahrazeno ilustrací srdce probodnutého šípem.

483

⁶³² M. Flrdinová, Erby, s. 391.

484

Nepodařilo se dohledat.

485

Bohuslav z Michalovic na Rvenicích (1565 - 1621), český šlechtic, 1590 - 1611 místopísař Království českého, 1612 - 1617 místokancléř, 1609 stavovský direktor, 1619 - 1620 purkrabí Hradeckého kraje. Popraven na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621. J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 825.

486

⁶⁵⁸ M. Hrdinové, Erby, s. 390.

487

Jindřich Otta z Losu (1541 - 1621), nekatolík, rytíř, člen direktoria 1618 - 1620, císařský rada a karlštejnský purkrabí. Popraven na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621. P. Mareš, Soupis, s. 133.

488

M. Hrdinové, Erby, s. 554.

489

Václav starší Vratislav z Mitrovic a na Humburcích (?-?), český šlechtic, katolík, podporoval Fridricha Falckého, odpůrce Ferdinanda II., při konfiskacích r. 1623mu byla zabavena třetina majetku. T. V. Bílek, Dějiny, s. 904.

490

M. Mysliveček, Erbovník, s. 61.

491

^64j Václav Bartoloměj Magrele (Makrele) ze Sobíšku (?-?), staroměstský měšťan, defenzor.

492

⁶⁴" Marin Fruwein z Podolí. (? - 1621), pražský měšťan, advokát, purkrabí desk zemských, účastník stavovského povstání 1618 - 1620, direktor městského stavu. Měl být popraven na staroměstském náměstí, ale byl nalezen 7. června 1621 mrtev v Jelením příkopu.

493

^64:5 M. Mysliveček, Erbovník, s. 15. Levá strana erbu měla být vybarvená modře, malíř nejspíše zapomněl dílo dodělat, neboť linky má předkreslené.

494

Nepodařilo se dohledat.

495

^c4' Nathanael Vodňanský z Uračova (1563 - 1621), primátor Starého města pražského, popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Josef Petráň, Staroměstská exekuce, Praha 1996, s. 18.

496

Nepodařilo se dohledat.

497

Valentin Kochan z Prachové (1561 - 1621), měšťan, defenzor, písař a purkmistr Nového města pražského, člen direktoria 1618 - 1620, popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. J. Petráň, Staroměstská exekuce, s. 15.

498

M. Mysliveček, Erbovník, s. 27. Erb je vymalován v odlišných barvách - vlevo je namísto červené černá. Buďto se jedná o osobní erb Valentina Kochana z Prchové a nebo o malířskou chybu.

499

Kryštof starší Kober z Koberšperku (? - 1621), měšťan, dvorní úředník při české komoře, defenzor, člen direktoria 1618 - 1620, popraven na Staroměstském náměstí 21. června 1621. J. Petráň, Staroměstská exekuce, s. 16.

500

M. Mysliveček, Erbovník, s. 26.

501

^65j Vilém (mladší) Popel z Lobkovic na Bílině a Horních Beřkovicích (1575 - 1647), český šlechtic, 1609 -1604 hejtman litoměřického a 1610 -1617 slánského kraje, 1609, 1611, 1618 - 1619 stavovský direktor, 1619 - 1620 český njevyšší hofmistr. P. Mareš, Soupis, s. 66; J. Pánek (ed.), Václav Břežan, Životy, s. 819.

502

⁶⁵“ Es vergeht alles. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 70.

503

^65:5 Nepodařilo se dohledat.

504

První část zkratky BWG má význam Bitte Wir Gott. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 30.

505

Jeden ze členů rodu Černínů z Chudenic. Nelze určit přesně.

506

Frisch, fromm, frei, friedlich, fröhlich. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 74.

507

Zikmund Kanický z Čachrova ( ? - 1618), český šlechtic, podporovatel stavovského povstání. T. V. Bílek, Dějiny, s. 230.

508

Nepodařilo se dohledat.

509

Nepodařilo se dohledat.

510

Deus dispose/Docendo discimus. F. - C. Frelherr von Stechow, Lexikon, s. 47.

511

Nepodařilo se dohledat.

512

Nelze určit.

513

Nepodařilo se dohledat.

514

Jeden ze členů rodu von Schönau. Nepodařilo se dohledat.

515

Will's Gott, so geschiehťs. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 253.

516

⁶⁶⁰ Jeden ze členů rodu von Schönau. Nepodařilo se dohledat.

517

Nelze určit.

518

^6/0 Deo fortuno, amicitiae aeviternae sacrum. F. - C. Freiherr von Stechow, Lexikon, s. 2, 50.

519

Nelze určit.

520

^6/2 Nepodařilo se dohledat.

^6/J Nepodařilo se dohledat.

^6/" Nepodařilo se dohledat.

521

Nelze určit.

522

Nepodařilo se dohledat.

523

Nepodařilo se dohledat.

524

Nepodařilo se dohledat.

525

Nepodařilo se dohledat.

526

⁶⁸⁰ Oldřich Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic ( ? - 1619), 1606 - 1611 královský prokurátor, 1604 - 1606 hejtman panství Křivoklát a 1606 panství Pardubice, stavovský direktor. P. Mareš, Soupis, s. 113.

⁶⁸¹ M. Mysliveček, Erbovník, s. 15.

⁶⁸² Děthurd Horst (1546 - 1618), nizozemský učenec, doktor práv, profesor v Helmstadtu. Christian Gottlieb Jöcher, Allgemeines Gelehrten Lexicon, sl. 1716.

⁶⁸³ Nepodařilo se dohledat.

527

^6S" Nepodařilo se dohledat.

528

⁶⁸⁵ Nepodařilo se dohledat.

⁶⁸⁶ Nepodařilo se dohledat.